Byl jsem doma sám a zatoužil jsem po dívce, kterou jsem viděl v minulém snu.
Byla to krásná, mladá tmavovláska s uhrančivým pohledem. Zároveň ale byla
nepřístupná, a možná právě to mě vzrušovalo. Chtěl jsem ji mít pro sebe, alespoň
na jednu noc.
Vyšel jsem tedy do ulic, a byl rozhodnutý, že ji vyhledám. Bloumal jsem ulicemi a
ani nevěděl, kam jdu. Míjel jsem spoustu lidí, ale tváře mi nebyly známé, tak
jsem je prošel beze slova.
Uviděl jsem muže, který měl v ruce bílou hůl a chystal se přejít silnici. Semafory
nebyly ozvučené, tak nevěděl, zda přejít nebo ještě počkat. Vydal jsem se tedy
k němu, a nabídl mu pomoc. Rád přijal a mě překvapilo, že mi věří natolik, že se
nechá převést na druhou stranu, aniž by pojal sebemenší podezření.
Objevil se zelený panáček a my přešli. Snad to bylo dobrým skutkem, snad to byl
osud, že se na druhé straně někdo otočil od výlohy - a byla to ona.
Stařík mi poděkoval a já jsem dělal, jakoby to byla samozřejmost. Pochopitelně
nebyla, spousta lidí stála také u toho přechodu a nikdo mu pomoc nenabídl.
Dívka se na mě usmála a já se snad červenal úplně všude. Sebral jsem odvahu a
oslovil ji. Kupodivu se se mnou dala do řeči, a já za tu chvíli věděl, že není jen
krásná, ale také velice inteligentní.
Pozval jsem ji tedy na kávu, ale ona odmítla s tím, že kávu nepije. Byl jsem
zklamán a už se chtěl rozloučit. Ona viděla, asi z mého výrazu, že mě to mrzí, a
dodala, že na kávu se pozvat nenechá, kdybych ji ale pozval na víno, přijala by.
Spadl mi obrovský kámen ze srdce.
Pozval jsem ji tedy na víno a nechal tomu volný průběh. Vyprávěl jsem ji o své
samotě a zjistil, že i ona je dlouho sama. Nemohl jsem uvěřit vlastním uším - tak
krásná dívka, a sama.
Pochopitelně nezůstalo jen u vína. Společně jsme odešli ke mně domů. Prožili
jsme spolu krásnou noc plnou vášně. Zda bylo i něco víc, už nevím, probudil jsem
se zpocený - a vedle sebe uviděl manželku, jak sladce spí. Možná jsem byl rád,
že to byl jen sen, možná mi tento sen měl připomenout, že jsem v životě spokojen
a nemám hledat jinde. Nebo naopak bych měl vše zahodit a začít nový život
sám? Nevím, a vlastně to ani vědět nechci.