Žil jsem s partnerkou a měli jsme se moc fajn. Sice jsme bydleli v pronajatém

bytě, ale to nám nevadilo. Spíše nám to vyhovovalo. Měli jsme pěkně zařízené

naše hnízdečko lásky a připravovali se na svatbu.

Šel jsem slavit s kamarády a ona zase s kamarádkami. Šel jsem zapíjet mou

svobodu a bavil se. Partnerka se zřejmě také bavila, až jednu z jejích kamarádek

napadlo, že vyrazí do striptýzového klubu. Užívaly si. Pak jsme se sešli doma a

vyprávěli si, co jsme dělali. Pochopitelně jsme některé detaily vynechali.

Partnerka se šla osprchovat a vrátila se s pláčem. Ptal jsem se jí, co se stalo, ale

odpověděla, že je to stresem před svatbou. Měl jsem ale dojem, že mi lže. Naléhal

jsem proto na ni, až mi sdělila, že si v prsu nahmatala bulku. Nechtěl jsem

svatbu zrušit, ale ona trvala na tom, že by mohla umřít a co si počnu. Sdělil jsem

jí, že hned v pondělí se objedná u doktora a náš svatební den proběhne tak, jak

má.

Na svatbě jsme se nebavili, stále jsme na tu bulku museli myslet. Až naši přátelé

pojali podezření, že se vzít ani nechceme. Odešli jsme z hostiny velice brzy.

Pak nastal den, kdy měla jít na vyšetření. Šel jsem s ní, a oba jsme čekali

nejhorší. Naše noční můra se vyplnila, diagnóza zněla: Rakovina prsu. Nyní již

má manželka propadla velké depresi. Teprve teď mi přiznala, že je těhotná.

Navrhl jsem potrat, ale nechtěla o tom ani slyšet. Řekla, že půjde na léčbu až po

porodu. Trval jsem však na tom, že zdraví má jen jedno a že za těch několik

měsíců se její nemoc může zhoršit. Až při argumentu, co si počnu s malým

dítětem bez ní, a že raději budu s ní i bez dětí, si dala říct.

Podstoupila potrat a začala se připravovat na léčbu. Léčbu snášela velmi špatně.

Stále jí bylo zle a za nějaký čas po ozářkách jí vypadaly vlasy. Cítila se

méněcenná, proto jsem jí stále musel opakovat, že ji miluji a že to všechno

přečkáme.

Začala věřit ve své uzdravení a poslouchala rady lékaře. Přišla domů, s úsměvem

na tváři a se zprávou, že je již vyléčená. Prý musí chodit na pravidelné

prohlídky, ale i o miminko se později pokusit můžeme znovu. Spadl mi obrovský

kámen ze srdce.