Byla jsem zamilovaná do svého současného přítele. Milovali jsme se snad úplně

všude, kde to šlo. Z naší lásky měl vzniknout nový život.

Bylo ráno a já se probudila vedle svého miláčka. Chtěl se milovat, ale mě bylo tak

zle, že z toho nic nebylo. Řekl mi, ať se vyležím, že to bude lepší.

Večer přišel z práce domů, přinesl mi kytku - ostatně jako vždycky, a dal mi

mezi dveřmi pusu. Zeptal se mě, jestli mi je už líp, a já řekla, že jo, ale že jsem

unavená, asi z toho nic nedělání.

Milovali jsme se celou noc, ale já měla pocit, jako by mě něco v podbřišku bolelo.

Ráno mi bylo zase zle. On odešel do práce, ale zřejmě zavolal mou matku,

protože ještě než zavřel dveře, už tu byla.

Starala se, co mi je, a pak prohodila: "Abys nebyla těhotná, holčičko!"

Musela jsem se při té představě smát. Ale vzápětí jsem si uvědomila, že jsme

nikdy kondom nepoužili a vlastně jsme ani proti dítěti nebyli.

Maminka odešla, a já usnula. Nespala jsem ale dlouho, jelikož se vrátila i

s panem doktorem. Vyšetřil mě a konstatoval, že to vypadá na těhotenství, ať

s ním jdu do ordinace, že tam má ultrazvuk, a že se na mě podívá. Souhlasila

jsem.

Matka mu připravila kávu a já se ve vedlejším pokoji oblékla. Už to, že se

nevejdu do svých oblíbených kalhot, mě mělo varovat.

Nechala jsem ho tedy kávu dopít a vyšli jsme ven. Před barákem měl

zaparkované své auto, nasedli jsme všichni tři, i s matkou, a jeli. Zastavili jsme

u nízké bílé budovy, kde měl pan doktor ordinaci.

Při příchodu do ordinace jsem se pozdravila se sestřičkou. Nikdo jiný tam nebyl,

bylo moc brzy.

Prohlížel mě a jezdil ultrazvukem po mém břiše. Nepříjemně to studilo, ale dalo

se to vydržet. Podíval se na monitor a konstatoval, že skutečně těhotná jsem.

Chtělo se mi radostí skákat. On to zřejmě poznal, tak mi vzápětí oznámil, že

tam není jedno dítě, ale hned tři. Radost mě okamžitě přešla. Starat se o

miminko dá určitě práci, ale hned tři? Bylo mi najednou do pláče.

Maminka mě uklidňovala, že mi se vším pomůže.

Já se však bála také porodu. Ještě jsem nerodila a vždycky jsem měla panickou

hrůzu rodit, a teď najednou třikrát. To snad ani nepřežiju.

Sdělila jsem své obavy doktorovi, a on mě uklidňoval, že rodit budu v narkóze

císařským řezem. Trochu mě to uklidnilo, nějaká jizva navíc nevadí. Už tak jsem

jich měla víc než dost.

S pocitem spokojenosti jsem vyšla z ordinace.