dobří přátelé

Jaký je rozdíl mezi dobrými a špatnými přáteli? Existují vůbec dobří přátelé? Možná definice přátelství je: Přítel si najde čas na to, aby tě vyslechl, aby ti pomohl, a nic za to nežádá. Je tu pro tebe, když potřebuješ.

To je alespoň definice, která podle mého názoru vystihuje pravé přátelství. Duchové, andělé, to všechno jsou naši přátelé a pomáhají nám velice rádi. Pak máme pár přátel, které bychom spočítali možná na prstech jedné ruky. Jsou to naši přátelé, a my? Jsme pro ně také přáteli? Nedíváme se pouze na sebe? Opravdu si na ně najdeme čas?

Nepíšu to jen tak zbůhdarma. Před nedávnem mě a mého manžela požádal kamarád, zda bychom mu pomohli se stěhováním. A když poděkoval asi už popáté (je to hodně slušný člověk ☺), tak jsem mu už musela říct, že od toho přeci kamarádi jsou.

Člověka vždy potěší, když to druhý nebere jako samozřejmost, ale i děkování má pochopitelně své hranice. Děkovat člověk vlastně ani nemusí. Ano, je to slušnost, ale stačí úsměv, vidět, jak je ten člověk šťastný, když mu pomůžete.

Proto také chodíme (teď ne, když je vše zavřené) do škol a školek, s papoušky, abychom viděli i my na dětech jejich úsměv, rozzářené oči. Je pravda, že doba se hodně mění. Dřív děti zajímalo, co papoušci naši umí, jestli umí mluvit, co papají, čím se zabaví přes den, jakou hračku mají nejradši. Dnes chtějí jen vědět, kolik sprostých slov umí a jaké to jsou. Hold doba pokročila, i když trošku zvráceným směrem. V dnešní době již nestará se člověk o člověka, nedokáže udělat někomu radost zcela nezištně, jako to bývalo za dob mého mládí. Ne, že bychom nedělali pošklebky za zády učitelky, tací svatouškové jsme fakt nebyli, ale nedovolili jsme si to přímo do očí. Také jsme neodmlouvali rodičům, jako to vídám často v dnešní době. Měli jsme k nim respekt a úctu, a toto vše se dnes již vytrácí. Trošku si ani nechci představit, co se z dnešní mládeže a jejich dětí vyklube. Ale třeba vidím všechno moc černě, a měla jsem jinou výchovu. Ale řekla bych, že lepší. S námi si rodiče hráli, lítali jsme venku, dneska dětem vrazí tablet nebo telefon do ruky, a myslí si, že mají od nich klid. Už to zkrátka není takové, jako dřív, a i slovo PŘÁTELSTVÍ se poněkud vytratilo.

Třeba na to máte jiný názor, pokud ano, napište svou vlastní vizi o přátelství v dnešním světě, ráda ji dám ostatním v některých z příštích čísel k dispozici.