kóma a duše

Kóma je takový zvláštní stav, kdy tělo stávkuje, ale duše zdánlivě zůstává. Ale jak to je ve skutečnosti?

Každá duše může astrálně cestovat, o tom žádná. Když se duše dostane mimo tělo, ať již ve spánku, při nehodě, nebo při jiné traumatizující události, nemusí se vždy bezpečně vrátit do těla. Když je tělo dlouhou dobu bez duše, pak dochází ke kómatu.

Může to trvat dlouho, než se duše vrátí. Říká se, že člověk v kómatu vše slyší, je dobré na něj mluvit. Skutečně je to tak, ale ne, že by slyšelo tělo, ale duše pohybuje se v blízkosti těla, aby se mohla vrátit zpět, a skutečně slyší vše, co k člověku promlouváte. Když se člověk probudí, je zmatený, a většinou se musí učit to, co již uměl a zapomněl. Duše jsou prostě takové, často zapomínají i na svůj pozemský svět, ale to musí být duše dlouho z těla ven. Vědí, kdo jsou, ale neumí se třeba najíst, musí se učit znovu používat nohy...

Jiná situace nastává, pokud si člověk vůbec po probuzení z kómatu nepamatuje, kdo je, myslí si, že je někdo jiný, své blízké nepoznává. I toto se může stát, pak není to duše, která obývala kdysi toto tělo a vrátila se zpět, ale vstoupila do člověka zcela jiná duše, která toužila po návratu. I toto se může stát, pokud má tato duše někomu pomoci. Není to nikdy tak, že by jinou duši vystrnadila z těla ven, aby do těla mohla vstoupit, spíše se předchozí duše smířila se smrtí těla, nebo prostě se vracet nechtěla, tak toho využije duše, která má lidem co nabídnout.