meditace slunce

Zavřete oči a uvolněte se. Zhluboka dýchejte do doby, než odplují všechny myšlenky. Nemyslete na nic, soustřeďte se jen na svůj dech.

Jdete krásnou krajinou, plnou květin, které omamně voní. Jejich pestrobarevnost ve vás evokuje dětství, kdy jste ještě byli bezstarostní a dokázali mít vnitřní radost z maličkostí, jakými květiny jsou.

Procházíte po rozkvetlé louce, slunce máte stále před sebou. Schovává se za pahorek, na který směřujete. Jdete volně, jako byste byli nadnášeni. Každým krokem jste slunci blíž.

Posloucháte zpěv ptáků, nad vaší hlavou poletuje mnoho malých andílků. I oni mají krásné, různé barvy, stejně jako květiny, které míjíte.

Přicházíte ke slunci, které pálí, ale vy si toho nevšímáte. Vydáváte se přímo do slunce, skrze jeho paprsky až do samého středu.

Při cestě vypařuje se z vás vše negativní, všechny starosti a problémy. Procházíte sluncem a skrze něj vidíte další louku, na kterou se vydáváte, louku plnou květin a poletujících motýlů.

Vycházíte ze slunce zcela bílí, čistí, s velkou radostí. Cítíte, jak vás radost hřeje po celém těle, nezbylo ani jedno místečko starostí.

Kochejte se květinami a létajícími motýly, zhluboka dýchejte.

Otevřete oči.