není přání jako přání

Dej pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit. Tuto větu spousta lidí považuje za klišé, ale je v ní ukryta velká pravda.

Vždy záleží na to, co si přejeme. Nemyslím si, že je dobré představovat si své přání v přítomném čase, jako bychom to už měli splněné. Příkladem je slečna, která chtěla hodně peněz. Říkala si mnoho let, že je šťastná, bohatá, a stále počítala každou korunu. Ale je to v přání. Co je to štěstí a co bohatství? Někomu ke štěstí stačí vydělat pár tisíc, jiný potřebuje těch tisíc mnohonásobně víc. Vyslala do vesmíru, že to, co má, jí stačí.

Jak si tedy správně přát?

Nikdy neříkáme, jak by se nám co mělo splnit, nepoužíváme záporky, ani slůvka hned, okamžitě, do konce života, napořád. Nemůžeme si řídit své přání, pokud ho chceme splnit od Vesmíru, od andílků nebo jiných bytostí. Proto je dobré přání přesně formulovat. Třeba takové přání: Nechci trpět nedostatkem - tam nahoře vypustí záporku a hned z toho máme: Chci trpět nedostatkem. Ono i přání ohledně peněz jsou vesměs špatná. Časté přání, které slýchám je: chci mít miliony a žít si. Ach, jak pošetilé přání. Tam nahoře nám peníze jako takové nikdy nedají. Ano, mohou otevřít bránu prosperity, ale peníze jako takové jsou jen podružným přáním. Kdo si přeje být v práci úspěšný, tomu se tato brána také otevře, pokud úspěch provází štěstí jiných lidí. Třeba máte obchůdek a přejete si, aby vám prosperoval. Ale jak může prosperovat, když nemáte spokojené zákazníky? Vidíte, opět druhotné přání. Zato přání, aby lidé byli spokojeni s výrobky, které prodáváte, vraceli se a přivedli další lidičky, kteří budou také spokojeni, vaše výrobky jim budou dělat radost, to už je přání za všechny peníze. Ano, tak vlastně vesmíru říkáte: Chci spokojenost lidí. A s touto spokojeností přichází i váš úspěch a vaše penízky. Vše je propojené, tedy i přání je třeba formulovat tak, aby neznělo sobecky. Pak se jakákoliv brána může otevřít. Stejné je to s láskou. Chcete určitého nebo neurčitého člověka, ale je třeba si položit otázky: Proč tohoto člověka chci? Co by chtěl tento člověk? Učinil bych ho šťastným? Byl by se mnou rád? Co si tento člověk přeje? Jak si představuje vztah? Tyto a další otázky je třeba si položit, protože jen jeho štěstí může přinést štěstí a lásku vám.

Takto bychom mohli rozebírat oblast za oblastí. Vždy je to nejen o tom, co chceme, ale co skutečně potřebujeme. Zapomeňte na slova: chci, chtěla bych, přála bych si. Ono slovo "chci" je samo o sobě sobecké - já to chci, nezáleží mi na tom, co chtějí ostatní, chci to já. Takovou formulaci tam nahoře ani nevyslyší, právě naopak, dají vám pocítit svůj hněv nad vaší sobeckostí. To samé spojení: chtěl bych nebo chtěla bych. Opět sobeckost. Další spojení "přál nebo přála bych si" - chci to někdy, nespěchám na to, vlastně mi na tom tolik nezáleží.

Avšak spojení: "přeji si" - to už je jiný šálek kávy. Ano, přeji si, přeji si to v této době, nebo až to bude možné, až na to budu připravena, a jsem ochotná pro to také něco udělat. S ohledem na ostatní, na ty, kterým by to také přineslo kousek štěstí. To je ta správná formulace.

Jsou však přání zdánlivě sobecké, a přesto sobecké nejsou. Častým přáním v této době je splacení dluhů. Věta: Přeji si zaplatit své dluhy - má své plusy i mínusy. Záleží na tom, proč si to člověk přeje. Pokud proto, aby ulevil rodině, mohli žít volněji, nemuseli počítat každou korunu, pak se přání začne plnit, pochopitelně musíte k tomu také přiložit ruku k dílu. Ale bude vám to usnadněno co nejvíce, a dluhy se začnou splácet rychleji. Pokud však je to jen vaše přání, abyste měli víc peněz pro sebe a své neřestné touhy, pak se vám toto přání nesplní. Záleží tedy také na tom, jaký je podtext vašeho přání. Sobecký podtext vždy přináší nesplněné přání, pokud sobecký není, pak je to otázka času, kdy se přání začne plnit. Každý strach může vaše přání zbrzdit, nebo také mnoho spěchání. Vše má svůj čas a vše je přesně nastaveno. A s tím my nic neuděláme. Naše přání k nám přijde ve chvíli, kdy to budeme nejvíce potřebovat, ne kdy to budeme nejvíce chtít. A slovo potřebovat může se lišit od našeho vnímání, protože i když si myslíme, že něco potřebujeme v tomto čase, ve skutečnosti to tak nemusí být.