otrok strachu

Člověk má vždy na výběr - buď je pánem svého osudu, drží opratě pevně ve svých rukách a nenechá si nic líbit, snaží se, aby se mu dobře vedlo, nebo je otrokem svého strachu a bojí se cokoliv udělat. Nic mezi tím není.

Život není mnohdy lehký, ale člověk dokáže cokoliv, pokud si věří. Pokud věří sobě a svému životu. Pokud není jen loutkou, kterou vodí pán Loutkář, tahá za provázky. Člověk se musí sám svobodně umět rozhodovat, a i když ostatní mu nevěří, nebo tomu, co dělá, záleží jen na tom, zda tento člověk tomu věří. Někdy připadají nám překážky téměř nepřekonatelné, pak je dobré jít hlavou proti zdi, protože důvěra sama v sebe je v životě hodně důležitá. Ovce, nebo vlci? Žraloci, nebo vystrašené ryby? Každý člověk má na výběr ze dvou cest, ve všech oblastech života. Vzdát se je snadné a pohodlné. Takový člověk nikdy ničeho nedosáhne. Poslouchá pouze svůj strach, a čím víc ho poslouchá, tím víc tento strach roste a sílí. Až jednoho dne ovládne tohoto člověka, pak je těžké hledat cestu ven.

V životě máme na výběr z tisíce cest, a je naším úkolem zvolit tu správnou. Někdy člověk tu správnou cestu nezvolí, pak se v situacích nebo ve svém životě plácá. Opět zde platí pravidlo, co nejde, není nám souzeno, máme se tedy vydat jinou cestou. Stát na rozcestí a rozhodovat se není žádná ostuda. Každý člověk na tomto pomyslném rozcestí čas od času stane, pak je třeba zastavit, nechat plynout čas a rozmyslet si jinou cestu. Je to stejné, jako když se dostanete na rozcestí v lese. Kam se vydáte? Možná doprava, ale vidíte, že cesta dál nevede, že byste bloudili zbůhdarma lesem. Otočíte se, a vydáte se opět na rozcestí, tentokrát si vyberete druhou cestu. Ta sice skýtá mnoho nástrah, není tak uhlazená, je plná kamenů a překážek, ale na jejím konci je cesta z lesa ven.

Spousta lidí volí tu jednodušší cestu, ale bez překážek náš život existovat nemůže. Pokud bychom měli jen snadnou cestu, pak bychom si ničeho, a ani sami sebe, nemohli vážit. Překážky jsou od toho, aby se zdolávaly, abychom pocítili ten krásně slastný pocit vítězství na konci naší cesty.

A co vy, jste pánem svého osudu, nebo se poddáváte raději svým strachům, a bojíte se vykročit na cestu do neznáma?