☆čekání na lásku ☆

Toto je pro všechny, kteří jsou sami, hledají partnera nebo čekají na partnera. Jak se nejlépe nastavit, by mohl vstoupit do našeho života?

1. CENIT SI SAMI SEBE

Sebedůvěra je velice důležitá. Pokud si nevěříte vy sami, jak vám má věřit někdo jiný? Pokud o sobě pochybujete, jak nemá pochybovat někdo jiný? Každý z nás chce sebevědomého partnera, ne ufňukánka, který se na nás nalepí, ale skutečně samostatného partnera, který má rád sám sebe a cení si sám sebe. Který se nebojí vyjádřit jakýkoliv názor, z očí do očí, který nestydí se za své rozhodnutí, za svůj názor, ať je jakýkoliv. Tím, že jste sami, získáváte cennou zkušenost naučit se žít sami se sebou. Pokud toto se naučíte, pak s vámi bude moci žít i ten druhý. Vyčítání partnerovi, že vystoupil ze vztahu, z rozjetého vlaku, nemá smysl, neboť v tu chvíli měl na to právo. Stejně jako vy, když jste nemocní, máte právo zvolit si lékaře a odejít od toho lékaře, ke kterému jste sice dlouho chodili, ale již vám nenabízí nic nového. Se vztahy je to stejné. Pokud jeden z partnerů cítí, že mu vztah již nic nedává, ubíjí ho, má právo z tohoto vztahu odejít. Může se do něho vrátit, ale nemusí. V tomto mezičase máte možnost žít sami se sebou, najít si jiného partnera, dělat to, co vás naplňuje. Ne chodit z práce domů a z domova do práce, toto není skutečná náplň vašeho života, ale to, co vás nenaplňuje, neobohacuje. Stejné je to také, pokud byste chtěli partnera nového a svůj vztah máte uzavřený. Měli byste být sami sebou, nedívat se na svou samotu jako na trest, ale jako na požehnání. Neboť v tu chvíli můžete dělat, co ve vztahu dělat nemůžete - věnovat se svým přátelům, koníčkům, rodině. Užívat si života, tvořit něco nového. Pokud soustředíte se na to, že jste stále sami, pak budete sami, pokud soustředíte se na to, že už by mohl partner přijít, pak mu to ještě nějakou dobu bude trvat. Láska je umět odpustit, pochopit jednání toho druhého, být tolerantní, umět komunikovat, dopřát si dostatečnou svobodu.

Nechci zde jen polemizovat, neboť každý z vás se jistě v tomto článku najde. Má rada tedy zní - žijte život, užívejte si ho bez očekávání, pak uvolníte cestu lásce a ta se k vám vrátí - ať již nová nebo stará. Vzpomeňte si na to, když jste byli mladí - byli jste sami, nikoho jste nehledali, a láska přišla zcela neočekávaně. Nic jste od ní nečekali, prostě jste ji přijali tak, jak přicházela. Nechávali jste tomu volný průběh, netrápili jste se myšlenkami, zda zůstane nebo odejde, byli jste rádi za časté setkávání, avšak pokud nebylo, žili jste svůj vlastní život a nijak jste na lásku ani partnera netlačili. Nebo jste mermomocí chtěli někoho mít, a v tu chvíli nikdo nepřišel, i když okolo vás všichni byli zamilovaní. A čím více jste chtěli, tím více jste byli sami. To je má rada, to je má odpověď na vaše dotazy, jak nejlépe se na příchod lásky nastavit. 

Mluvím zde o lásce, neboť sama mám vedle sebe skvělého muže již 26 let. Neprobouzím se s pocitem, že by mohl jít jinam - neboť kdyby chtěl, tak to stejně nezměním, neprobouzím se s pocitem, co budeme řešit, neboť nikdy nic k řešení není, co by nám mělo zkazit společné chvíle. Ráno vstanu a poděkuji andělům, že jsme všichni, celá rodina, zdraví, že je nám dobře spolu, i o samotě. To jsou jediné mé myšlenky ohledně lásky. Nechávám vše plynout tak, jak to přichází. Věřím v lásku na celý život, a proto lásku neřeším. Děkuji za ní, za každou společnou chvíli. A totéž přeji i vám všem, kdož na svou lásku čekáte. Pak můžete být zamilovaní celý svůj život do jediného člověka, který za to stojí.