☆potřeba versus chtíč ☆

Člověk má v životě mnoho přání. Některá jsou reálná, jiná ne. Ale i nereálná přání mohou být jen zdánlivě nesplnitelná a naopak.

A zde jsme u samé podstaty. Chceme to, nebo potřebujeme? Někdy si přejeme něco, co vlastně ani nepotřebujeme. Jen abychom to měli, abychom dosáhli ocenění (nebo závisti?) ostatních, aby bylo po našem. Ale co vlastně člověk potřebuje?

Nač krásný dům, když máte kam složit hlavu? Domov je jako naše tělo. Také nemůžeme vyměnit tělo, protože se nám nelíbí. Jednou ho máme a musíme v něm žít. Stejně jako v domově. Pokud je kam složit hlavu, je jedno, zda máme palác, nebo jen jednopokojový byt. Na dispozicích domova nezáleží. Záleží na tom, abychom se snažili s ním splynout, stejně jako s naším tělem. Dům, ani tělo, si nevezmeme s sebou, až odtud odejdeme.

Domov vykresluje nás samé. To, co máme uvnitř sebe. Nepořádek v domově odráží nepořádek v nás samých, v naší duši.

Láska, to je jiná kapitola. Toužíme po ní, a potřebujeme ji. Ale je objekt našeho zájmu skutečně tím, co chceme? Netoužíme po určitém člověku nebo po lásce jen proto, abychom nebyli sami? Ptáme se vůbec, zda tento člověk chce s námi být? Zda cítí k nám to, co cítíme my k němu? Nedusíme ho svou láskou? Nechceme ho tak moc, že přivlastňujeme si ho? Je vůbec tento člověk ještě vnitřně svobodný, umí se svobodně rozhodovat? Jsou jeho představy o vztahu stejné, jako ty naše? Žije nynějším okamžikem, umí jít za tím, co cítí ve svém srdci? Neidealizujeme si tohoto člověka? Nechceme ho jen proto, že nás odmítl nebo opustil, a my toto nedokážeme sami v sobě zpracovat? Tyto a mnohé další otázky žádají si odpovědi.

Práce a penízky – je nám souzena práce, kterou bychom chtěli vykonávat? Máme pro ni všechny předpoklady? Netoužíme po určité práci jen kvůli obdivu ostatních? Věříme, skutečně věříme, že bychom tuto práci zvládli? Pokud je odpověď ano, pak tuto práce nejen si přejeme, ale také ji ve svém životě potřebujeme.

S penízky je to stejné. Spousta lidí touží vyhrát miliony, které vlastně ve svém životě vůbec nepotřebují. Mají co jíst, mají na různé poplatky, a pokud nemají, třeba se jen nedokážou uskromnit, chtějí vše nejlépe ihned. Potřebuje člověk stále nová auta, honosný dům, přepych? Skutečně je to tak nezbytné pro život? Někomu stačí skýva chleba, někdo vyžaduje velkou hostinu. Kdo se lépe nají, skromný člověk, nebo ten, co skromně žít neumí? Skromný člověk poděkuje i za skývu chleba, kdežto bohatec nepoděkuje ani za stůl plný masa. Každý z nás potřebuje jíst, ale chtíč po hojnosti štěstí nepřivede. Naopak, skromný člověk je šťastný, neboť zasytil svůj hladový žaludek, bohatec šťastný není, neboť skýva chleba by mu přišla nuzná, ubohá.

Zamyslete se tedy nad tím, co skutečně potřebujete, a po čem jen toužíte. Potřeba, nebo chtíč? Co právě u vás převládá? Není chtíč zdrojem neštěstí? A naopak, nepřinese vám skromnost právě vytoužené štěstí?