16 – VĚŽ

Žil jsem v krásném malém domečku na břehu řeky. Měl jsem rodinu, na které mi

velmi záleželo. U domečku stál bazén, ve kterém se koupaly mé děti. Manželka

něco připravovala v kuchyni. Byl parný den a nic nenasvědčovalo tomu, že by se

mělo něco stát. jen zvířata byla dnes neklidná, slepice nesnesly ani jedno vajíčko,

přesto, že bylo denně vajec poměrně dost. Řekl jsem si, že si musí taky

odpočinout a nepřikládal jsem tomu velký význam. I náš pes byl značně

neklidný, a to mě mělo varovat.

Celý den proběhl celkem dobře, ale v noci se začal zvedat vítr a spustil se déšť.

No, déšť, nazval bych to pěkným lijákem. Náš pes stále na něco vyl, ale ven jsme

ho v tom psím počasí nechtěli vyhodit. Tak byl s námi. Nedalo se ani spát, to

vytí bylo nesnesitelné. Vzal jsem si tedy knihu, a manželka ještě pracovala na

notebook u.

Najednou zhasla všechna světla a my se ponořili do tmy. Slyšeli jsme naříkání

sousedů. Vydal jsem se zjistit, co se stalo. Když jsem slezl z patra do přízemí,

zděsil jsem se. Měl jsem vodu až po kotníky. Světlo nefungovalo, tak jsem

zavolal na manželku, která ihned přišla dolů. Mezitím jsem došel, nebo se spíš

dobrodil, do obývacího pokoje, kde byla baterka. Rozsvítil jsem, a tu už mi stála

manželka za zády. Oběma nám bylo do pláče.

Vyšli jsme před dům, kde se začali shromažďovat sousedé. Všichni jsme na tom

byli stejně. Začali jsme plnit pytle pískem, a pokládali je před dveře, aby se další

voda nedostala dál. Nehleděli jsme na vynášení vody z domu ven, ale šli jsme

pomoci stařence, která bydlela kousek od nás a o ničem nevěděla. Chodila spát

velmi brzy a zřejmě měla tvrdé spaní, jelikož ji nevzbudil ani povyk sousedů.

Museli jsme hodně bouchat, než nám přišla otevřít. Bylo jí kolem osmdesáti, ale

čiperná byla ještě dost. Vůbec nechtěla dům opustit, přeci jen tam strávila celý

svůj život. Dali jsme jí přede dveře také pytle. Stále se tam chtěla vrátit, ale my

ji skoro násilím odvedli, když v tom přijela záchrana a odvezli nás i se stařenkou

o pár vesnic dál. Tam nás odvedli do velké tělocvičny. Nebyli jsme sami, již

mnoho lidí se tam tísnilo. Nabídli nám teplý čaj a suché deky a také nějaké suché

oblečení. S vděkem jsme přijali.