6 – MILENCI

V tomto snu mi bylo velmi úzko. Takový pocit jsem ještě nikdy nezažila.

Byla jsem postavena před životně důležitá rozhodnutí ve všech oblastech života.

Začalo to vztahem, ve kterém jsem se začala ztrácet. Můj partner nebyl v sexu

chladný, ale často chodil domů unavený z práce, a nechtěl se milovat. Jen když

měl volno. Alespoň ze snu to tak vyplynulo, protože jsme se na toto téma bavili.

A protože jsem na to měla stále chuť – alespoň tak mi to vyčítal – začala jsem

hledat jinde.

Seznámila jsem se s mužem, který o mě stál, alespoň po intimní stránce.

Milování s ním bylo báječné, dokonce lepší, než s partnerem – takový pocit jsem

měla. Byl něžný, vášnivý a zažívala jsem s ním mrazení po celém těle.

Nyní přišla doba, kdy jsem se měla rozhodnout, zda zůstat s partnerem, který mě

miluje, nebo s novým přítelem, který mě přitahuje. Ne, že by na mě někdo tlačil,

ale měla jsem pocit, že už to doma déle tajit nemohu. Ve snu jsme děti neměli, ale

i tak bylo rozhodování obtížné. Nakonec jsem se rozhodla pro nového přítele a

vztah s partnerem pohřbila.

Nyní nastávala otázka, kde budeme bydlet. Ani u mě, ani u něj to nepřicházelo

v úvahu. Pronajala jsem si malou, útulnou garsoniéru a zařídila si ji podle svého

vkusu. Nyní nastal problém, protože můj nový přítel, i když se mnou prozatím

odmítal bydlet, chtěl toto naše hnízdečko lásky vybavit jinak. Strašně jsme se

kvůli tomu pohádali. Řekla jsem mu, že až se ke mně nastěhuje, promluvíme si o

tom. On stočil téma jinam, na pracovní oblast. Zřejmě věděl, že do firmy, kde

jsem dělala osobní asistentku svému příteli, se vrátit nemohu. Měla jsem nějaké

úspory, ale nebylo jich mnoho a z něčeho jsem také musela žít.

A to je rozhodnutí číslo tři. Kam mám jít pracovat? Nějaké nabídky jsem sice

měla, ale chtěla jsem dělat opět osobní asistentku, zřejmě mě ta práce bavila.

Absolvovala jsem pár pohovorů a nakonec se rozhodla pro šéfa – ženu. Ostatní

byli spíše slizcí páprdové, kteří mě svlékali pohledem.

Chtěla jsem tuto novinu – novou práci – sdělit mému novému příteli, když on mě

předběhl a řekl, že bych mohla dělat pro něj. Nevěděla jsem, co dělá, a tak mi

svůj podnik ukázal. Byl to obyčejný nevěstinec.

Nevěřila jsem svým očím. Řekl mi, že jsem dobrá a že bych si tím vydělala

mnohem víc, než obyčejnou prací. Se vztekem jsem utekla.

Začala jsem přemýšlet o tom, že mi s přítelem vlastně nic nechybělo, ale návrat

nepřicházel v úvahu. Zůstala jsem tedy sama, s prací, v prázdném bytě bez

života.