DESÍTKA PENTAKLŮ

Dlouho jsem se rozmýšlela, co dělat. Byla jsem bez práce, a ani vysokoškolský

titul mi nezaručil žádné místo, kde bych byla spokojená. Začala jsem přemýšlet o

svém vzdělání, zda nebylo zbytečné. Ale co dělat? Rozhodla jsem se pro

podnikání. Nevěděla jsem, jaký obor zvolím, ale chtěla jsem uplatnit své

vzdělání.

Už jako malá holka jsem navštěvovala kartářku, a pohled do budoucna mě vždy

fascinoval. Tato práce vyžadovala i pomoc lidem v nouzi, na což jsem měla

vzdělání. Tak jsem se rozhodla skloubit vše dohromady.

Vzpomínám na to, jak to měla zařízené. Dnešní kartářky se snaží mít pracovnu

co nejvíce tajemnou, tato kartářka však vykládala v obývacím pokoji, se starým

nábytkem. Já se rozhodla pro útulný pokoj, kde nemůže chybět trochu toho

tajemna. S pokojem jsem byla spokojená, byl vymalovaný žlutou barvou, která

navozuje klid v duši, stěny byly pomalovány obrazy z přírody – stromy,

zvířata…

Když jsem již měla vše připravené, procházela jsem internet a hledala dobrou

kartářku, která zároveň vyučuje výklad karet. Nemusela jsem dlouho hledat.

Objevila jsem jednu, kterou mnoho lidí chválilo. Rozhodla jsem se ji tedy oslovit.

Odpověď mi přišla téměř okamžitě, byla jsem přijata do studií.

Zabrala jsem se do výkladu karet, hned zpočátku mě kurs nadchl. I když jsem

spouště věcí nerozuměla, vždy mi dokázala poradit a správně navést. Také jsem

se naučila rozvíjet svou intuici, takže poté již neměla téměř co opravovat.

Složila jsem úspěšně zkoušky, a získala certifikát, který jsme si v připraveném

pokoji okamžitě pověsila. Zbývalo jen zajít na živnostenský úřad, a požádat o

živnostenský list.

Ráno jsem ihned na příslušný úřad zašla, a odcházela odtamtud velmi spokojená,

jelikož jsem již od té doby mohla začít podnikat, i když jsem si pro živnostenský

list zašla až za 2 dny.

Zpočátku jsem byla netrpělivá, a zklamaná, myslela jsem si, že lidé budou

chodit, ale spletla jsem se. Pár dnů uběhlo a nepřišel vůbec nikdo. Začala jsem

přemýšlet, zda jsem neudělala chybu, proto jsem se spojila s kartářkou, u které

jsem absolvovala kurz. Vysvětlila mi, že to jde pomalu a postupně ze začátku,

klienty si prý musím získat, a další na doporučení stávajících klientů. Prý se

nemusím obávat. Věřila jsem ji, jelikož v tomto oboru pomáhala lidem velmi

dlouho.

Přestala jsem na to myslet, a v tu chvíli se mi ozval první klient. Dala jsem na

rady oné kartářky, a snažila se působit uvolněně a vesele.