DESÍTKA POHÁRŮ

Chystal jsem se s rodinou na dovolenou. Plánovali jsme ji dlouho, a chystali jsme

se za sluníčkem. Věřil jsem, že nám ji nic nepokazí.

Má manželka byla krásná, měla velké hnědé oči, hnědé vlasy, které ji sahaly až

nad zadek. Byla trošku při těle, ale zase ne moc. Měl jsem také dvě krásné děti,

holčičku a chlapečka.

Zrovna přiběhly k nám do ložnice. Dívenka měla krátké hnědé vlásky, bylo jí asi

tak 5 let, a krásně se na mě usmívala. Chlapec byl mladší, o hlavu menší než jeho

sestra, vlásky měl blonďaté stejně jako já. On se však neusmíval, jen stál u dveří

a díval se na svou sestru, která se ke mně rozeběhla. Vzal jsem jí do náruče a

políbil jí na tvář.

Manželka odešla do kuchyně připravit snídani, já vzal chlapce za ruku, dívku

jsem držel v druhé ruce a šli jsme společně za manželkou. Připravila nám

vskutku královskou hostinu. Uvařila čaj, a na podlouhlé podnosy naservírovala

salámy, sýry, ovoce i zeleninu. Nechyběly ani rohlíky na ošatce.

Zasedli jsme ke stolu a začali jíst. Za chvíli byly podnosy prázdné. Manželka

vstala, vzala dívenku za ruku a odešly do dětského pokoje zkontrolovat, zda

mají děti vše zabalené na dovolenou. Za chvíli se vrátily s úsměvem na tváři.

Věděl jsem, že je vše tak, jak má být.

Vzal jsem kufry a začal je nosit do auta. Zamkl jsem dům a mohli jsme vyrazit.

Cesta na letiště ubíhala vcelku rychle, ani děti příliš nezlobily.

Dorazili jsme na letiště, a protože jsme měli ještě spoustu času, koupili jsme

dětem nějaké sladkosti.

I let probíhal dobře, děti, jelikož zřejmě cestovaly poprvé v životě, dívaly se

z okna a žasly nad tím, co viděly. Chytil jsem manželku za ruku a opřel si hlavu.

Ani nevím, jak jsme se dostali do země, kde jsme měli strávit dovolenou, prostě

jsem usnul. Když jsem se probudil, už jsme přistávali.

Ubytovali jsme se v hotelu, kde se o nás již po příchodu vzorně starali. Ani jsme

si nevybalili, a šli se podívat po městě. Děti obdivovaly různé zboží, které u nás

k vidění nebylo. Hned chtěli vše mít, a nechápali, proč jim to nechceme koupit.

Dorazili jsme i na pláž, kde se synek zadíval na moře. Díval se za loďmi, které

byly vidět jen zdálky, jako malé tečky.

Cítil jsem se dobře, byl jsem spokojený, že jsme všichni spolu. Rodina byla vždy

na prvním místě, a spokojenost rodiny také. Manželka se jen usmála a políbila

mě na tvář. Šťastnější jsem ji nikdy neviděl.