sen č. 10

Byl vlahý večer a já se šla ven projít. Bloumala jsem bez cíle ulicemi, až jsem narazila na krásný háj. Ani jsem nepřemýšlela, a vešla do něj. Procházela jsem se mezi stromy, které tam majestátně stály už mnoho desítek, snad i stovek let. Dívala jsem se do jejich korun, kam dopadaly poslední sluneční paprsky.

Najednou jsem měla pocit, že bych chtěla být také tím stromem. Jenomže to nešlo.

Měla jsem před důležitými zkouškami a všechno se mi vykouřilo z hlavy. Musela jsem napsat seminární práci, ale nic jsem v hlavě neměla, naprosto nic.

Jaké téma si mám zvolit? Co by mi vyhovovalo? Poslední dobou jsem stále přemýšlela o životě jako takovém, co mi dává, co mi naopak bere.

Došla jsem k rozhodnutí, že téma bude: Hledání vnitřní cesty.

Najednou jako by mi příroda sama vše naskládala do hlavy, věděla jsem naprosto přesně, o čem budu psát. Bude to o možných cestách, kam nás osud zavádí a proč.

Poděkovala jsem stromům za tak vzácnou myšlenku. Byla jsem totiž přesvědčená, že právě stromy mi tuto myšlenku vnukly.

Přišla jsem domů a pustila se do psaní. Psala jsem a psala, až jsem měla tolik stran, že jsem je musela trochu zkorigovat. Nakonec z toho vyšla pěkná seminární práce.

Dívala jsem se na své dílo, a zase po dlouhé době jsem byla sama se sebou spokojena.

Věděla jsem, že spousta lidí tápe a hledá tu svou cestu, proto jsem se rozhodla nabídnout pomoc všem, kteří to potřebují. Dala jsem tedy inzerát. Nemusela jsem čekat dlouho, jelikož jsem za tuto svou službu nic nepožadovala, lidí přibývalo stále víc a víc. Po dni přípravy do školy a řešení cizích osudů jsem byla tak vyčerpaná, že se mi ten můj život znovu znelíbil. Byla tu spokojenost s odvedenou prací, ale také velká únava. Jako bych karmu všech lidí nabrala k sobě.

Tak jsem si řekla: DOST. Nechtěla jsem přestat pomáhat, ale stanovila jsem si poplatek za svou pomoc. A v tu chvíli se všichni ode mě odvrátili. Nepřišel nikdo. Přemítala jsem dotazy všech lidí, a zjistila, že mnozí se ptali na věci, které byly nepodstatné.

Usoudila jsem, že kdo o mou pomoc bude stát, nebude litovat peněz, které mi za mou pomoc dá. A s tímto vědomím jsem se probudila.