sen č. 20

Byla jsem vcelku spokojená se svým životem, až na to, že jsem byla sama bez partnera. Peníze jsem sice nějaké měla, ale na nějaké vyskakování to nebylo. Mě to však stačilo.

Rozhodla jsem se, že se svým životem konečně něco podniknu, že osud nenechám, aby se mnou vláčel, jak se mu zlíbí. Tedy ne, že bych si stěžovala, ale občas to byla pěkná otrava.

Šla jsem si tedy koupit los. Šla jsem a dívala se po lidech, ale přišli mi spíše jako stádo ovcí.

Když jsem přišla na místo, kde obvykle losy prodávali, neměli k mé smůle ani jeden. Tak jsem se rozhodla zkusit štěstí a vsadit si. Čísla jsem dopředu promyšlené neměla, tak jsem skoro poslepu zaškrtla jakási políčka. Zaplatila jsem a šla domů.

Netrpělivě jsem čekala na tah v televizi. Ale i tak jsem si řekla, že když neměli los, měla jsem odejít, že je to nějaké znamení, abych peníze investovala jinak.

Pak přišel ten okamžik, kdy jsem se měla dozvědět o výhře či prohře.

Měla jsem oči až na obrazovce, tužku s papírem v ruce a dychtivě jsem psala tažená čísla. Po skončení jsem vzala svůj tiket a nevěřila svým očím. Čísla na tiketu byla totožná s taženými. Radostí jsem skákala i brečela zároveň.

Začala jsem přemýšlet, co udělám s výhrou. Bylo mi jasné, že o tom nikomu nemůžu říct, protože pak bych měla spoustu kamarádů i milenců - ale jen pro peníze.

Vyspala jsem se a zašla si pro výhru. Na peníze z výhry jsem ale musela nějakou dobu počkat. Pak nastal den, kdy mi závratná suma měla být vyplacena. Sešlo se i mnoho novinářů a já se cítila jako celebrita. Dostala jsem peníze na účet, ale prozatím dál chodila do práce. Přišel za mnou majitel podniku, pro který jsem pracovala, a nabídl lepší místo, prý jsem až moc dobrá, než abych vykonávala činnost, kterou jsem dělala až doteď. S díky jsem odmítla a řekla, že mám něco lepšího. Dala jsem výpověď a šla podnikat.

Energie jsem měla na rozdávání, a vždy mě uchvacovala moc drahých kamenů, proto jsem se rozhodla otevřít si obchůdek s tímto sortimentem. Měla jsem i nastudováno, jaký kámen je vhodný pro které znamení či pro nemoc. Lidé se ke mně rádi vraceli a já zažívala konečně uspokojení.