sen č. 32

Byl jsem zamilovaný do holky, kterou jsem poprvé uviděl. Myslel jsem si, že přeci mé city opětovat musí. Na druhou stranu jsem si uvědomoval, že žije v rozdílném světě.

Usmála se na mě a já byl šťastný. Vzala mě k sobě domů, uvařila večeři a společně jsme se najedli. Nechtěl jsem to pokazit, tak jsem si nic nedovolil naznačit. Ona to však asi vycítila, jelikož se šla osprchovat a mě tam nechala samotného.

Prohlížel jsem si její byt. Byl malý, ale útulný. V rohu místnosti měla své dvě siamské kočky, které si mě celou dobu prohlížely. Asi ale byly zvyklé na pánskou návštěvu, jelikož nešly blíže a hrály si jen spolu. Nebo možná to žluté klubíčko bylo zajímavější než já. Kdo ví.

Má kráska vyšla ze sprchy jen v průhledném župánku. Byl jsem vzrušený. Chytil jsem ji za ruku a políbil.

Sedla si na mě, a já byl v sedmém nebi. Milovali jsme se skoro celou noc. Zůstal bych déle, ale ona nechtěla. Než jsem odešel, dal jsem jí své telefonní číslo.

Čekal jsem celý den, že zavolá, ale nestalo se tak.

Jezdil jsem autem po městě bez cíle, když v tom jsem narazil do sloupu. Ležel jsem v autě celý zakrvácený, až přivolaní záchranáři mě vytáhli a začali oživovat.

Probudil jsem se v nemocnici, kde se nade mnou skláněla - ona. Usmál jsem se na ni, ale ona můj úsměv neopětovala. Jen mi sdělila, co vše jsem utrpěl. Odvětil jsem, že nejvíce zraněné je mé srdce. Řekla, že srdce je v naprostém pořádku.

Rozebírala se mnou možné operace bez jediného mrknutí oka. Jako bychom minulou noc ani spolu nebyli. Souhlasil jsem se vším.

Přišla za mnou večer, aby se ujistila, že je vše k operaci připraveno. Byli jsme v pokoji sami. Řekl jsem jí, že jí miluji, ale ona zůstala chladná.

Po jejích slovech, že to byla jen jednorázová záležitost, že ke mně nic necítí, se mi již nechtělo žít. Já ji miloval a ona mnou opovrhovala.