sen č. 5

Byl krásný jarní den, sluníčko se začalo objevovat za obzorem a my se těšili na výlet, který uspořádal náš taťka.

Vylezla jsem z postele a šla do koupelny. Byl tam ale můj menší bráška a nehodlal jen tak vylézt. Křičela jsem na něj, ať s sebou hodí, ale ani mi neodpověděl. Tak jsem zabouchala na dveře, a z koupelny slyšela hlasitý stupidní smích. Zabušila jsem tak silně, že už vylezla i mamča. Podívala se na mě a bylo jí hned všechno jasné. Brácha zase dělal naschvály. Nepomohla ani mámy domluva, která odešla pro taťku. Táta zařval a bráška byl hned venku. Ještě se tvářil jako neviňátko. Vklouzla jsem do koupelny. Nebyla jsem tam snad ani 5 minut.

Rychle jsme do sebe naházeli snídani a šlo se k autu. A konečně jsme jeli. Cesta byla celkem příjemná, až na to, že brácha pořád otravoval a nenechal mě chvíli na pokoji. Tak jsem si vzala sluchátka a poslouchala písničky. To už mě nechal. Jeli jsme přes různé vesnice, míjeli baráčky - některé se mi líbily, protože jejich střechy vypadaly, jako když mají oči. Také jsme jeli kolem nějaké aleje, kde bylo spousta jablek. Také vesničané se za námi dívali, jako kdyby v životě žádné auto neviděli.

Dorazili jsme na místo. Před sebou jsme viděli nádherný hrad. Představovala jsem si, že jsem princezna a ten hrad mi patří. Ovšem už nádvoří předčilo mé očekávání.

Taťka šel zaplatit vstup a my na něj čekali. Stále jsem se dívala na stěny hradu, bylo to úchvatné. Konečně taťka vyšel a my mohli jít na prohlídku.

Přišel hradní průvodce a začal nás provádět po hradu. Nebyli jsme na prohlídku sami, byli tam i jiní lidé. Průvodce vyprávěl o historii hradu, a mě to velice zajímalo. Měla jsem spoustu otázek, až jsem průvodce vyváděla z míry. Odpověděl mi ale na vše. Po skončení prohlídky jsme si ještě koupili suvenýry. Mně se líbil suvenýr ve tvaru hradu, byl to vlastně takový malý hrad, jen pár centimetrů velký. Propracovanost byla obrovská.

Vyšli jsme ven a zamířili k autu. Odjeli jsme na rozlehlou louku, kde bylo plno kytek, motýlů, ale i mravenců a včel. Nic nám nevadilo. Mamka roztáhla deku a taťka donesl piknikový koš.

Že vše zakončíme piknikem, jsem ani nedoufala. Všem nám bylo krásně a řekli jsme si, že to znovu někdy podnikneme.