sen č. 68

Milovala jsem jednoho kluka, a on si mě vůbec nevšímal. Dříve za mnou chodil, ale nikdy jsme se nemilovali. Nosil mi kytky, bral mě mezi své přátele. Ale oni mě neměli rádi. A asi přestal i on. Choval se ke mně, jako bych byla vzduch. Každý den se tahal s jinou, jenom, abych je viděla. Plazily se po něm, a jemu se to líbilo.

A mě bylo do breku.

Potkala jsem ho a byl zase s nějakou. Přišlo mi divný, že s takovou, která se k němu vůbec nehodila. Pokusila jsem se s ním komunikovat, ale vůbec mě neposlouchal. Neplatilo na něho vůbec nic. Poznala jsem na něm, že se zamiloval. Bohužel ne do mně. Bylo mi to hodně líto a pocítila jsem vztek. Tolik jsem ho chtěla. Nemohla jsem spát ani jíst, bylo mi hodně špatně.

To byl podnět k tomu, abych se vydala hledat někoho jiného. Ale s každým to bylo na nic, pořád jsem na něho musela myslet. A pak mi zasadil další ránu.

Šla jsem do schránky pro poštu a našla dopis od něho. Smála jsem se, měla jsem tak dobrou náladu. Říkala jsem si, že to bude asi milostný dopis, že si uvědomil, jak moc ho miluji. Jak krutá však byla pravda. Přišlo mi pozvání na svatbu.

Jeho svatbu a její. Byla jsem postavena před pravdu. Pravdu, že ke mně nic necítí a miluje jinou. Jak jinak by si jí po tak krátké známosti mohl vzít?

Byla jsem na dně a nechtělo se mi žít. Život pro mě ztratil smysl.

Pozvání jsem roztrhala, a měla vztek na celý svět.

Uplynulo asi hodně dnů, než jsem si uvědomila, že s tímhle už nic neudělám. Už za mnou nikdy nepřijde, už o něj nemůžu usilovat. Tak jsem ho konečně pustila z hlavy. Šla jsem se bavit a nemyslela na něho. Ublížil mi, a já mu to chtěla oplatit. Ale zrovna nebyl nikdo, kdo by se mi líbil. Sebrala jsem se a šla domů.

Seděl u mých dveří, s uvadlou kytkou v ruce. Popřál mi k narozeninám a zeptal se mě, zda bych ho pustila chvíli dál. Nemohla jsem se na něj v tu chvíli zlobit.

Pozvala jsem ho dál a on mě tak něžně objal. Nedokázala jsem mu odolat. Bylo to to nejkrásnější milování v mém životě. Pak přišlo probuzení. Někdo zvonil a šla jsem otevřít. Tak, jak jsem byla, tedy úplně nahá. Nedošlo mi, že na sobě nic nemám. Za dveřmi stála jeho žena. Vtrhla do mého bytu a uviděla ho v posteli, zcela nahého. Čekala jsem nejhorší. Ona mi však poděkovala, že jsem ho u sebe nechala přespat. Odešla za dveře a přinesla mu kufr. Řekla mi, že věděla, že miluje mě, a svatbou si ho chtěla pojistit. Ale on stále, i po svatbě, vyslovoval mé jméno při sexu s ní. Tak jsem poznala, že ve skutečnosti mám o svou lásku stále bojovat a nevzdat to. Tento sen mě přesvědčil, že i když se můj miláček oženil, ještě stále je šance, aby byl jen se mnou.