povídání o andílcích a démonech

Tak, jako Země má spoustu vrstev, tak i Nebe a Peklo má úrovně, není to jako v pohádce, kdy vidíte Ráj nebo Peklo s čerty. Pohádkoví čerti jsou vesměs miloučtí, proti skutečným obyvatelům Pekla.

7 úrovní Nebe - o těch jsem už psala několikrát, patří k nim i očistec, a i Peklo má 7 úrovní a velký černočervený trůn, na kterém sedí Satan, Lucifer - je jedno, jak se mu bude říkat, je to stejný padlý anděl, který byl vyhnán z ráje, protože se nechtěl poklonit ani Bohu, ani Adamovi.

Mezi těmito úrovněmi, stejně jako v Nebi, je mezipeklí. To slouží k týrání hříšníků, tam přichází zlé duše. Samotné peklo slouží pouze Pekelníkům, chcete-li čertům, démonům. Mezipeklí tedy je rozděleno podle hříchů. Menší hříšníci se dostanou pouze do první úrovně, kde jsou ohnivá lože, kdežto duše vrahů a tyranů se dostávají do posledního mezipeklí. Tam jsou připraveny nejen kotle, ale také komory plné jedu a velké mlýny, můžeme si je představit jako obrovské mlýnky na maso, do kterých se dávají ti nejhorší hříšníci, kdy mučení těchto duší trvá velice dlouho. Smrt je proti tomu procházka růžovým sadem. Tato muka jsou strašná a nekonečná.

To, že duše nedokáže cítit bolest, není tak docela pravda. Už ve chvíli, kdy člověka bolí duše, je hrozné, ale není to nic proti tomuto utrpení. Představit si to můžeme, jako by vás bolely zuby, žaludek a celé břicho, a to znásobte aspoň milionkrát. Z této bolesti není cesty ven, neexistují žádné tišící léky, prostě je zde jen bolest a utrpení.

Popsat všechny úrovně by bylo na dlouhé povídání, průběžně Vám vždy představím úrovně i meziúrovně Nebe i Pekla. Je to však jen pro silné povahy. 

Lidský život skládá se z mnoha fragmentů, z mnoha cest, které se před námi otevírají. Každý den zažíváme něco nového. Je to naše cesta životem, a cestu si volíme vždy my sami.

Jak je to tedy s anděly a jejich pomocí? Jakou cestu zvolit a mohou nám cestu otevřít a ukázat?

Každý z nás máme určitý směr, životní cestu, kterou se vydáváme a andělé jsou jako naši rodiče. Představme si anděly tedy jako rodiče nebo maminku, a sebe jako malá miminka. Maminka drží nás za ruku, abychom mohli udělat první krůček, ale jsme to my, kdo musí zvednout nožičku a vykročit. Stejné je to s pomocí andělů, mohou nás držet, doprovázet na naší pozemské cestě, ale první krok musíme udělat my sami. Zda ho uděláme nebo kdy ho uděláme, záleží pouze na nás.

Pokud si sedneme doprostřed místnosti, zapálíme svíčku, budeme se modlit, ale první krok neuděláme, pak zůstane jen u tohoto. Můžeme zde sedět velice dlouho. Stejně jako dítě vidí svou maminku chodit, chtělo by to dokázat taky, a pokud ten krok neudělá, zůstane to pouze jeho snem. Tedy poprosit anděly je jako chytit maminku za ruku, to je první krůček, pokud žádáme pomoc.

Někdy však žádáme o tento krok pro jiného člověka, člověka, na kterém nám velice záleží a chtěli bychom ho mít ve svém životě. Pak on stává se tímto miminkem, dostává pomocnou ruku, ale vykročit musí sám. A zde se dostáváme ke křivolakosti cest, které se před námi otevírají. Jelikož spousta lidí řeší lásku, soustředím se zde na lásku, ale i v ostatních oblastech života je to stejné.

Tedy láska. Andělé reagují nejen na naše touhy, ale také hledí do naší budoucnosti. Chceme určitého člověka mít ve svém životě, a andělé tuto cestu vidí jako velice reálnou. Tím začíná naše pouť, tedy naše přání není nereálné, i když by se nereálným mohlo stát.

Tedy první malý krůček máme za sebou, požádali jsme o pomoc, a andělé vidí tuto cestu jako součást našeho života. Tedy jsme v bodu A a chceme se dostat do bodu B. Tím naše cesta začíná.

Z bodu A do bodu B vede tisíce cest a je jen na nás, kterou z těchto cest si zvolíme. To je naše svobodná vůle, vybrat si jednu z těchto cest. Můžeme jít přímo, nebo zvolit cestu jinou, zdánlivě lehčí, ale delší. Na této cestě můžeme potkat mnoho dalších lidí, kteří svádět nás budou, můžeme s nimi projít kus cesty ruku v ruce, můžeme si takového člověka vzít, nebo ho odmítnout. Je to naše vůle, koho vpustíme si do života, a zde zasahovat andělé nemohou. Mohou nám dávat do cesty překážky, abychom vykročili cestou jinou, pokud však neposlechneme, pak nemohou nás násilím nutit. Je to naše cesta, nebo cesta toho, koho jsme si vybrali. Na každé z těchto cest máme tedy nepřeberné množství potencionálních partnerů, se kterými můžeme ledacos prožít.

Osud a naše volba - to jsou dva různé aspekty, a přesto se prolínají. Svou volbou určujeme sami svůj osud, cokoliv uděláme, má vliv na naši budoucnost. A budoucnost, to je další věc, na kterou je třeba se zaměřit.

Co to vlastně budoucnost je? Jsou to věci budoucí, které reagují na naše rozhodnutí, na naše minulé činy. Někdy z minulých životů, ale většinou z tohoto života. Budoucnost je jako cesty, které se rozprostírají. Představme si, že stojíme na rozcestí, kde je tisíce cest, není žádný ukazatel, a my se musíme rozhodnout, kterou se vydat. Můžeme zůstat stát na tomto rozcestí, pak chřadneme, ztrácíme elán a energii, cítíme se vycucaní, a víme, že se pro jednu z těchto cest musíme rozhodnout, abychom se posunuli ve svém životě dále. Po cestě, kterou si vybereme, sbíráme další lidi, kteří se vydávají stejnou cestou jako my. Někde na této cestě se naše cesty opět rozdělí, a my putujeme opět sami, abychom se dostali do bodu, který jsme si určili. I náš partner, nebo potencionální partner vydává se na jednu z cest, jen s tím rozdílem, že nekráčí s námi, ale naproti nám. Tedy je třeba setkat se v některém bodu.

A na všech těchto našich cestách doprovázejí nás andělé, aby nás zvedli, když upadneme a nechceme vstát, aby nesli nás, když již skutečně nemůžeme, až do doby, než se sami postavíme, a máme sílu pokračovat v naší cestě.

Jsou nemoci, které nám mohou pomoci andílci vyléčit, jsou však nemoci, které vyléčit nemohou, i kdyby stokrát chtěli.

Nejprve začneme nemoci, které vyléčit nemohou. Jsou to především nemoci vrozené. Postižení dostáváme ze dvou důvodů, buď nám byla dána za trest, nebo proto, aby se postižení stalo naší devízou, silnou zbraní. Nemocní lidé jsou na sebe více přísní, a také chtějí mnohem více dokázat, než lidé zdraví. Možná je to tím, že handicap nechtějí dát najevo, nebo chce jen ostatním dát vědět, že nechtějí být litováni, že mohou být stejně úspěšní jako oni. Proto také nelze vrozené nemoci léčit, žádným způsobem. Jsou nám ku pomoci, i když jsou někdy na obtíž.

Další nemoci, které nelze léčit, jsou nemoci, které jsme si zasloužili. Možná mi nyní budete oponovat, že jste si některé nemoci nezasloužili, ale vězte, že ano. Jsou to skutky, které nebyly správné, naše nastavení... Vším tímto si nemoci po sedmi letech přisuzujeme sami.

Také nemoci, na které nás andílci upozorňují, a my je neposloucháme, nakonec přijdou do našeho života. A ty nadělají v našem těle hodně velkou paseku. Pak je lze buď přijmout, naučit se s nimi žít, nebo je odmítat, ale vyjde to nastejno, neboť stejně zůstanou s námi. I kdyby se člověk uzdravil, nemoc se časem vrátí.

Pak jsou nemoci, se kterými nám andílci pomoci mohou, které nezasloužili jsme si, přišly do našeho života, aniž bychom si je zasloužili, dají se léčit, a s těmi nám andílci pomoci mohou. 

Celý náš život doprovázejí nás na našich cestách andělé, aby nás chránili a nesli na svých křídlech, pokud prožíváme těžká období. Co však je v našem životě skutečně nejtěžší? Každý z vás jistě najde jinou odpověď, a přesto všechny odpovědi jsou správné. Nejsme všichni stejní, máme své bolesti, ale také radosti. Je třeba najít v životě více radostí, bychom se mohli postavit složitým životním obdobím.

Andělé přinášejí na Zem lásku, přinášejí ji do všech srdcí. Pokud je naše srdce zasaženo bolestí, pak léčí ho andělskou láskou. Neboť tato láska je nekonečná. Každá bolest, kterou člověk pocítí, odráží se v jeho srdci. Proto máme anděly ku pomoci, proto nesou nás přes nejtěžší období života na křídlech svých, bychom bolest unesli a mohli se jí postavit. Nikdo z nás nechce zažívat bolesti, avšak jsou součástí pozemského života, stejně jako radost.

Někdy se nám zdá, že nás andělé opustili, že zažíváme smutek a bolest, že jsme na něj sami. Opak je však pravdou. Nejsme sami, máme andílky, na které se můžeme obrátit, by odňali naší bolest, by byli s námi a pomohli nám překonat to, co nyní tak bolí. Každou bolest si tedy musíme prožít a v každé bolesti musíme hledat to nejlepší. Čím dříve to najdeme, tím dříve bolest zmizí.

Vydáváme se na svou pouť v době svého početí, ve chvíli, kdy naše duše vstupuje do těla. V tu chvíli začíná hořet svíčka našeho života. Není důležité, jak dlouho bude hořet, je důležité, bychom se za své jednání nikdy nestyděli, bychom dělali to, co máme ve svém srdci, šli za jeho hlasem, a byli šťastni. Když svíčka našeho pozemského života dohoří, vracíme se zpět k andělům, kteří se nás ptají, co jsme dokázali a zda jsme byli skutečně šťastní. Necháváme zde své milované, by na nás vzpomínali s láskou a úctou, neboť zůstaneme navždy v jejich srdcích.

Na začátku naší pouti někteří z nás dostávají mnoho lásky od své rodiny, někteří však tuto lásku nikdy nepoznají. Jak je vše malicherné a maličkaté. Mnoho lidí myslí jen na sebe, neumí naslouchat andělům, a tím ani potřebám svého srdce. Někdy je to proto, že rozum je zmatený, a má převahu nad naším srdcem. Ale srdce je naším životem, měli bychom žít podle jeho přání. Pak můžeme říct andělům, že jsme zažili spoustu štěstí.

Zanechte proto malicherných hádek, nemyslete jen pouze sami na sebe, nehoňte se za mamonem. Protože největším bohatstvím je láska a je tak velká, jak my sami chceme, aby velká byla. Pokud by se našel jen jeden jediný člověk, kterého učiníme šťastným, pak má náš život smysl. A smyslem našeho života není moc ani sláva, ale splnění našich přání, s láskou v našich srdcích. Smyslem života je žít tak, bychom v lásce došli svého štěstí. Naplňte tedy osud svého života, i když někdy to bude těžké. Nikdy se nevzdávejte a bojujte o to, co má ve vašem životě smysl.

Zapaluji nyní svíčku pro vás všechny, kdož jste na tomto světě, by se vám podařilo najít své štěstí, a zapaluji ji i pro ty, jejichž svíčka již zhasla, a přenesli se s láskou do světa andělů. 

V roce 2015 jsem požádala andílky, zda by mi řekli něco o mém minulém životě. Jak jsem se chovala, co se mám ještě v tomto životě naučit, jak se zachovat, jaké nemoci mě ještě čekají, se kterými měla bych se smířit či popasovat, a spoustu dalšího. Hlavně mě zajímala jedna věc: Proč mám lásku a spousta ostatních na ní třeba i roky čekají? Proč někomu je dána a jiným ne? Jistě je problém v minulých životech, a pokud tento problém zpracujeme, zmizí a láska se objeví. A tak je to dle mého se vším v životě. Zaznamenala jsem tedy to, co mi andílci sdělili:

Celý život budeš pokládat si otázku, kdo jsi a proč jsi tady. Kladla sis jí jako malá, kladeš si jí i dnes. Co všichni po tobě chtějí a jak se zachovati máš, když neudělala jsi žádnou chybu? Vždy věřila sis, a věříš si i dnes. Do všeho se pouštíš s velkým nadšením. Někdy je tvé nadšení větší, než by mělo být. Nadšení ti neublíží, ne všichni tvé nadšení dokážou přijmout. Máš velkou duševní i fyzickou energii.

Ptáš se na lásku a štěstí. Na své skutečné poslání, na to, co jsi kdysi udělala špatně a jak to máš napravit. Je něco takového? Udělala jsi něco zlého? Co je dobro a co zlo? Dobro přináší zlo a zlo rozsvěcí dobro. Jak to tedy s tvou duší skutečně je?

Dostala jsi do vínku radost z komunikace a ze spojení s ostatními lidmi, touhu po velkém vědění. Rozkrýváš srdce ostatních lidí a díváš se na jejich osudy. Toužíš po porozumění od všech, s kterými se setkáš. Učíš se z jejich myšlenek, odhaluješ jejich chyby. Vidíš je takové, jací skutečně jsou. Dáváš však do všeho mnoho svých emocí, příliš se trápíš osudy ostatních.

Nejsi povolána pro to, bys prožívala jejich utrpení, ale abys jim ukázala smysl jejich života. Mnoho lidí přijde do tvého života, někteří zůstanou, jiní odejdou. Netrap se jejich odchodem, neboť má to tak být. Informace, které jim byly předány, pochopí mnohem později. Život lidský je plný rozporů, a je třeba vzít si jen to nejlepší. I tobě nakonec přinese to, co děláš pro ostatní, potěšení. Vidíš čistou pravdu v tom nejjasnějším světle. Nenech toto světlo pohltit tmou. Neklaď důraz na poznání ostatních lidí, nebo ztratíš kontakt se svým vlastním životem. Čeká tě zisk tvé duchovnosti, proto zůstaň ve světle, ať se děje cokoliv. Vše, co dostáváš, si zasloužíš. Neodsuzuj ostatní, neboť i oni hledají pravdu a lásku. Žij současností, nedělej si starosti o svou budoucnost. I velcí lidé trpěli, a přesto neztráceli víru. Tvá oblíbenost bude se prolínat s neoblíbeností lidí, kteří nedokážou vidět Boží cestu. jdi dál svou cestou a neohlížej se. Štěstí není u žádného člověka stálé, pokud ho k sobě nedokáže zcela vpustit. To se sebou přináší mnoho citlivosti. Radující se člověk z maličkostí je skutečně šťastný. Neřeš, co je správné a co špatné, zapomeň na hledání této pravdy. Neboť dobré je vše, čemu věříš. Respektuješ vše, co do tvého života přichází. Vše se mění časem na pozici duchovního světa, jen skutečná víra se nemění. Ta buď je, nebo není. Vše špatné má tě posunout na tvé cestě, neboť není světla bez tmy, není lásky bez přijetí. Nakonec vše se v dobré obrátí. Tedy nehledej štěstí své nebo ostatních lidí, štěstí si vás najde samo. Snadno realizuješ své sny a tvým úkolem je naučit to ostatní.

Nemoci, se kterými se potýkáš, a potýkati se budeš, vyplouvají z nejhlubší psychiky. Musíš pochopit smysl každé nemoci, neboť každá nemoc tě má vést po správné cestě. Pochopíš, proč vstupují tyto nemoci do tvého života v určitém čase, a budeš schopná se jim postavit. Své vrozené nemoci nemůžeš odstranit, můžeš však pochopit jejich smysl. Dej si velký pozor na svůj žaludek a zažívací orgány, a nezapomeň na stravu.

Do tvého života vstoupí také roztroušená skleróza, která má původ v tvých emocích a lásce. Příliš se obětuješ pro druhé, příliš zatěžuješ svůj mozek starostmi ostatních lidí. Příliš přemýšlíš, jak nejlépe jim pomoci, by byli také šťastni. Tuto starost zcela přenech nám, neboť jen tě to vyčerpává. Oroduješ za ostatní, pro jejich lásku a štěstí, a nikdy neodpočíváš. Zpracuj tuto naší radu ke svému uzdravení.

V minulých životech byla jsi velice šťastná, proto se tvá duše rozhodla podělit se o své štěstí s ostatními. Tvá angažovanost pramení z touhy pomoci všem lidem ke štěstí. Tvá angažovanost zastiňuje tvou vlastní lásku. Tvé štěstí je ukotveno v tvé rodině, važ si toho, neboť spousta lidí získá lásku po mnoha prolitých slzách. Tys dostala ji darem, proto věnuj jí také svou pozornost. Tvůj vnitřní klid a láska k rodině jsou také důležitými aspekty tvého života. Vždy dokončíš, co započneš. Někdy zdá se ti, že něco dokončeno nebylo, a soustředíš se více na vše nedokončené. To se ti také povede, neboť nikdy se tvá duše nevzdá, dokud nedojde vše ke svému konci. Mnoho přemýšlíš o všem, však mnoho věcí a záležitostí dovedeš do zdárného konce právě proto, že vždy hledáš všechny možnosti. Obětování je součástí tvé cesty, a proto rady naše někdy zarputile odmítáš. Však vše nakonec dovede tě k úspěchu a uznání ostatních, jako tomu bylo po všechny tvé životy. Rozvíjej svůj dar, který byl ti dán, a neohlížej se zpět. Jen tak dovedeš ostatní ke štěstí."

Nyní je konec roku 2019 a vše se plní s mrazivou přesností.

Každý strach podporuje negativní energie a posiluje je. Čím více nás negativní energie obklopují, tím mají andělé mnohem větší práci. Pak, pokud je požádáme, mohou do nás vstoupit, abychom objevili svou vnitřní sílu a zbavili se všech svých strachů. Můžeme je poprosit sami, pokud jsou tyto negativní energie u nás a strachy nás oslabují, nebo pro někoho, kdo má v sobě hodně strachů. Možností je spousta, však musí být souhlas duše každého člověka, musí to být jeho přání, vypořádat se se svými strachy. Proč vlastně máme v sobě strachy? Kde vzniká náš strach? Proč se tak moc bojíme, ať se jedná o cokoliv? Strach je slabost, která roste. Živíme ji, a tak u nás zůstává. Pokud se jí postavíme, strach zmizí. Každý z nás má svou vlastní vnitřní sílu, stačí ji jen nalézt a uchopit. Postavit se tomu, čeho se nejvíce bojíme. Prožít tento strach znovu, ve skutečném světě. Ukázat tomuto strachu, že se nebojíme. Pak tento strach odejde a více k nám nepřijde.

S napětím někteří očekáváte zimní období, a s ním vše krásné a nové.

Nová energie vplouvá pomalu k vám a vy začínáte cítit její účinky. Můžete se cítit zmateni, nebo okouzleni.

My, Andělé, toužíme pročistit vaše noc za nocí, a vy přijímáte. strachy a bloky, byste byli připraveni přijímat to, co k vám přichází.

Plyne den za dnem, noc za nocí, a vy ji přijímáte. Někdy berete vše jako samozřejmost, pojďte se tedy zastavit a přemýšlet o svém životě.

Ráno se probouzíte, a nepřemýšlíte nad novým ránem. Možná přemýšlíte o celém dni, ale kdo z vás poděkuje za dary, které dostáváte?

Zkuste se zamyslet nad svým životem, co dostáváte, a co naopak dáváte.

Každé ráno začíná svítáním. Probouzíte se a slyšíte zpěv ptáků, vítr si hraje s listy stromů, jdete do práce, ať už s chutí nebo nechutí. Vše toto je dar pro vás - můžete cítit vítr, slyšet ptáčky, máte práci. Je to snad málo? Kolik lidí by vroucně děkovalo za tyto dary, kolik lidí by toto vše vyměnilo za vše, co mají! Ale vy to dostáváte, a nevážíte si toho. Jednoho dne nebude svítání, neuslyšíte zpívat a švitořit ta krásná Boží opeřená stvoření - a pak vám to začne chybět. Stejně jako vám chybí tekoucí vody, pokud neteče, instinktivně jdete, spláchnete za sebou, nebo si natočíte vodu po ránu na kávu, ale nyní tomu tak není.

Proto musíte začít u sebe. Chcete-li mít u sebe krásnou energii, musíte si vážit především sami sebe.

Strachy, které si hýčkáte, velice rychle se naplňují. Požádejte nás tedy, anděly lásky, neboť tyto strachy sejmeme z vás, neboť naše láska je čistá a dokážeme vám pomoci. Lidská láska také může být čistá, pokud to tak skutečně chcete. Někdy toužíte po lásce, abyste nebyli sami. Tím se vám lásce jen vzdaluje. V lásce neměli byste přemýšlet, co chcete vy, ale co chce ten, koho milujete. To je klíč k návratu lásky do vašeho života, tím si přitáhnete lásku skutečně čistou a bezpodmínečnou, jakou zažívá vaše mysl. Nechceme se vám zalíbit, milujeme vás takové, jací skutečně jste, a pokud ucítíte naší lásku, milujete nás také, stejnou láskou. Tak je to i s láskou ve vašich životech. Pokud jste schopni skutečně milovat, aniž byste lásku od druhého očekávali, pak ji dostanete, a možná větší, než si umíte představit. Jen tak si jí dokážete skutečně vážit. Přichází, když ji čekáte nejméně.

Proto nyní, v této době, čistíme vaše strachy a bloky, byste byli skutečně šťastni. Od vás chceme jen jediné - soustřeďte se na lásku, kterou máte ve vašich srdcích, a my vám za odměnu pošleme to, co si zasloužíte, ať je to láska nebo cokoliv jiného. Otevíráme dveře lásky dokořán, s čistým srdcem do nich můžete vstoupit a prožívat vše krásné.

Andělé jsou láskyplné bytosti. Jsou to naši přátelé. A tak bychom na ně vždy měli pohlížet. Jen tak nám mohou skutečně pomoci. A pomoci nám je jejich poslání. Chovají se k nám přátelsky, milují nás, a totéž očekávají od nás. Očekávají, že je pustíme do své blízkosti a dovolíme jim, by nám pomáhali a vedli nás na naší pozemské pouti tak, bychom byli šťastni. Žádají naší důvěru. Však přátelům, skutečným přátelům, také věříme, svěřujeme se jim s našimi úspěchy i neúspěchy, a víme, že nám pomohou, že nás vyslechnou a pochopí. Andělský svět je plný lásky. Nikdy neudělají nic, co by nám nebo našim blízkým ublížilo.

Každý anděl má své poslání, svůj úkol. Všechny úkoly plní bez váhání, žádné přání pro ně není velké nebo malé. Je to prostě přání. A pokud nejde proti našemu osudu či nezapříčiní nikoho nešťastným, pak nám toto přání splní. Dříve, nebo později. Vždy ve správný čas, kdy jsme na splnění připraveni.

Setkávám se s anděly od malička, vidím je a slyším, povídám si s nimi, a žádám je o jejich drahocenné rady. Vždy poradí tak, jak položíme otázku. Pokud je otázka správně položená, dostáváme správnou odpověď. Vždy dostaneme odpověď. Někdy však je třeba otázky přesně specifikovat. Někdy ptáme se na běžné věci, jako je třeba maturita a státnice. Pokud položíme otázku, zda toto zvládneme a úspěšně dokončíme, pak odpověď může být ano, i když třeba maturitu neuděláme. Nespecifikovali jsme otázku dostatečně. Však jednoho dne v našem životě ji uděláme, neboť stojí tak v našem osudu. Ale my se ptáme na to, zda ji nyní uděláme, složíme. V tom je rozdíl jejich odpovědí. Tedy můžeme se zeptat, zda ji složíme úspěšně společně s (třeba Frantou Vopršálkem), neboť víme, že je premiantem třídy a zajisté ji složí úspěšně. Takto bych mohla pokračovat dále. Ale netřeba slov, stačí, když se necháme andílky vést. A toto je i můj pozemský úkol. Dovést vás společně s andílky ke štěstí.

Stejně, jako já jsem dostala od andílků jméno Nabyelah, můžete i vy dostat své jméno, které vás bude vystihovat, vaši duchovní cestu. Stačí jen být neustále s andílky v kontaktu.

Přeji Vám všem život plný lásky, porozumění a štěstí. 

Poslední dobou byli jste téměř všichni tvrdohlaví, neschopní podívat se na svět očima někoho jiného. Neviděli jste krásu, kterou vám přinášíme, neviděli jste lásku, která začíná ve vašich srdcích a pak teprve putuje do srdcí jiných. Krása je v oku diváka, láska je znamením srdce. Láska je bolestivá a krutá, a přesto tak krásná. Stačí se na ní podívat pohledem někoho jiného. Pak uvidíte mnoho krás lásky.

Tento měsíc vše se červená, proto se budete červenat také vy. Není to na škodu, občas být přiveden do rozpaků, začervenat se, a ukázat svou pravou lidskou tvář. Skrýváte se za zlatou maskou, přetvařujete se, toužíte po lásce a přesto lásku, skutečnou lásku, dát neumíte. Teprve až pochopíte lásku toho, koho milujete, jeho pohnutky, jeho vlastní cestu, pak dojdete do míst, kde k vám láska může přijít.

Nesoustřeďte se proto sami na sebe, nedívejte se slepýma očima, neboť tak neuvidíte to, co vám nyní přinášíme.

Je čas sklizně pozdních jarních plodů, ale také plodů vaší snahy. Jak sami jste se snažili získat to, po čem toužíte? Pomáháme vám v plnění vašich snů a přání, však bez vaší pomoci to není tak snadné. Copak může se zrodit miminko bez spojení otce a matky? Pokud po tom oba budou toužit, a ke spojení nedojde, pak celý život budou pouze snít. A tak je to se vším - přiložte také svou ruku ke splnění svého přání, abychom vám ho mohli splnit co nejdříve. Vyřčením vašeho přání vzniká mezi námi spolupráce - nenecháme vás v tom samotné, ale také nečekejte, že vše uděláme jen my sami.

Lásku, hojnost i štěstí přinášíme vám v tomto měsíci, pokud si to skutečně zasloužíte, pokud jste v minulých časech také pro to něco udělali, svými myšlenkami, svými činy, svým pochopením, pak dočkáte se právě v tomto čase.

Vzlétněte do oblak, vzlétněte k nám, do naší říše, a poznáte nepoznané. Zklidněte svou duši a naslouchejte. Naslouchejte a učte se. Vskutku je mnoho darů, které pro vás máme, neotáčejte se proto k nám zády, a přijměte je beze studu, bez ega, bez výčitek. Naslouchejte a uslyšíte naše vedení. Zahoďte tvrdohlavost a starosti. Veselte se s námi. 

Tato krásná květina, která většinou kvete bíle, je velice krásnou ozdobou zahrad. Málokdo však ví, že se jí říká andělské zvonky, a to opravdu právem.

Je zasvěcená andělu jménem Frenumiel. Je andělem štěstí, také ho můžete spatřit kolem těchto krásných květin. Frenumiel je sněhově bílý anděl, s nádherně blankytnýma očima, vlásky mu září jako slunce.

Traduje se, pokud ho přivoláte k těmto zvonkům, že do nich vloží svou energii a sílu, a po utrhnutí a usušení květu může pomoci splnit to, po čem nejvíce toužíte. Musíte květ ale utrhnout již s myšlenkou Vašeho přání, dát do něj co nejvíce lásky. Péče o ně není zase tak náročná. Mají rády hodně vody, zvláště pravidelnou zálivku dešťovou vodou. Nepohrdnou ani vodou z hadice, tedy užitkovou vodou. Je dobré je na jaře, než nasadí stvoly, pohnojit drožďovou vodou s trochou skořápek z vajíčka. Druhé hnojení se dělá po odkvětu.

Na lásku utrhněte jeden květ, na zdraví 5 květů a na prosperitu 8 květů. Následně je usušte na vzduchu a vložte do plátěného váčku, můžete přidat také minerál pro účel přání, a noste u sebe. 

Dnes navštívil mě anděl smrti, aby zvěstoval smutnou zprávu:
Váš svět pomalu se řítí do záhuby. Započal jsem sbírat duše. Není mnoho času na nápravu, ve vašem světě pozbývá svého místa láska, ta jediná může této zkáze zabránit. Zamyslete se, vy všichni, sami nad sebou, jak se chováte, jaké jsou vaše priority. Lidské pokolení neváží si života, týrá zvířata, ničí rostliny, ničí svou krásnou Zemi. Lidé upřednostňují moc, slávu a peníze před skutečnou láskou, hubí lásku. Přitom jen láska může tento svět zachránit. Všichni máte ve svých rukách tuto moc, moc zachránit váš svět. Stačí k tomu jen jediné - odstranit ze srdcí svých zlobu, závist, nenávist - a uvolnit místo lásce, by se mohla šířit napříč vaším i naším světem. Špetka lásky od každého člověka má velkou moc, pokud se spojíte všichni pro lásku a přestanete myslet sami na sebe. Váš svět potřebuje lék a tím lékem je láska. Je to mnohem jednodušší, než si všichni dokážete představit. A stačí k tomu jen tak málo. Chraňte vše živé, nezraňujte se navzájem, milujte se v lásce a pro lásku.

Noc, kdy tato brána zůstává otevřená, připadá letos ze sedmého na osmého listopadu. Na tento den připadá také Nov ve Štíru, prazvláštní to náhoda, neboť štír je symbolem smrti i znovuzrození.

Duchové v tuto noc, a nejen duchové, začínají se této noci zjevovat i lidem, kteří nejsou citliví na jejich energii. Duchové a démoni jsou nám tedy mnohem blíže, a práce andělů je mnohem náročnější, právě o této noci.

Brána do podsvětí dá se najít na různých místech naší zeměkoule, ale také poblíž hřbitovů a míst, kde lidé přišli násilně o život. Většinou tato místa vzbuzují klid a mystično, ale nenechte se mýlit, zdání klame.

Tuto noc není radno zahrávat si s temnými silami, neboť i naše těla jsou velice oslabená. Nejen naše těla, ale také naše životní síla ubývá a je třeba ji načerpat. Temné síly naopak mají tu moc nás o tuto životní sílu připravit, a pak naše těla slábnou, cítíme se vyčerpaní, mohou se objevit nejen chřipkové příznaky.

Andělé naproti tomu, pokud jsou o to požádáni, chrání nás mnohem více, opatrují naší duši, ale pokud požádáme druhou stranu, o tuto ochranu přicházíme. Nejhorším démonským princem je v tuto noc Levi, který splní vám jakékoliv přání v tuto noc, ale odnese si to nejcennější, co máte. Proto vyhněte se vyslovení jeho jména, záměrně neuvádím jeho celé jméno, včetně oslovení, aby vás to nepokoušelo.

Rozhodně v tuto noc nepokoušejte duchy a nehrajte si s quijou. Tato tabulka je nebezpečná vždy, tuto noc však obzvláště.

Na ochranu v tuto noc volte bílou nebo fialovou svíčku, svíčky jiných barev nechte na jiný den.

To, co se děje nyní ve světě, není náhoda. Vzdáváte se skutečné lásky, nevážíte si těch, kteří vás milují, honíte se za penězi a majetkem, za svým vlastním prospěchem. Skutečná láska začíná umírat, je jen málo těch, kdož opravdu milují. Pláču nad vámi, lidské pokolení, neboť sebe stavíte na první místo, místo abyste lásku dávali, jen zloba a závist z vás čiší. Budete trpět nedostatkem a vaše děti v hladu a bázni budou žít, dokud nepochopíte, proč jste zde na Zemi, dokud opět nepostavíte lásku na první místo. Hanbím se za vás, neb války voláte sami k sobě, neboť kde jest láska, tam je i mír. Stále můžete vše změnit, milujte jeden druhého, zapomeňte na závist, neboť i k vám všem štěstí může přijít. Ale vy neposloucháte, uši vaše jsou hluché, oči jsou slepé, jen sami sebe jste schopni vidět, své vlastní utrpení, svůj žal a slzy, svůj mamon. Každý z vás dostane podle svých zásluh, až vaše hodina nadejde, potom přijde zúčtování, a vězte, že duše neskryje žádný skutek, ani dobrý, ani zlý, před mými zraky. Proto milujte své bližní, řiďte se desaterem, řiďte se svou vlastní duší, která prahne po lásce, míru a harmonii. Pak opět bude dobře na světě, pak opět spokojenost vrátí se k vám. 

Cesta do pekla je dlážděná dobrými skutky. Čím větší dobré skutky, tím snadněji se tato cesta otevírá. Nebo tomu tak není? Jaký je rozdíl mezi Ďáblem a Bohem?

Bůh žádá, abyste se mu klaněli a báli se ho, Ďábel o klanění nestojí, ani o váš strach. Zajímá ho jen váš chtíč a touha – po čemkoliv.

Přání směřované Bohu je částečně ve vašich rukách, přání směřované Ďáblu je v jeho rukách.

Lidé čestní a spravedliví bývají nešťastní, lidé nebojící se riskovat mají vše.

Možná je to přitažené za vlasy, možná ne. Mnozí z vás pokládají si otázku, proč ti zlí mají vše, na co si vzpomenou, a ti hodní dřou bídu s nouzí. Dobré je vždy po zásluze potrestáno. Má skutečně Ďábel tak velkou moc? Nebo je Bůh tak krutý?

Dnes nebudu hovořit o Bohu ani andělech, ale o Ďáblu a jeho pomocnících. Stejně, jako má Bůh své anděly, má Ďábel své démony. Boj dobra se zlem svádí se na Zemi už po staletí. Abyste porazili démona, je třeba použít anděly, nebo se obrátit na vyššího démona. Tohoto démona však musíte získat na svou stranu, což je to nejjednodušší. Horší je uzavřít smlouvu tak, aby vám démon sloužil, a vy jste si zachovali svou duši čistou. Pokud jedná se vám o tento život, pak vám to možná bude jedno, pokud ale vám záleží na vaší duši, je toto velice důležité. Pakt stvrzený krví ještě neznamená, že jste svou duši odevzdali. Každá žádost má své náležitosti, žádost Bohu i žádost Ďáblu. První žádost vyjeví se v klidu, jen s vaší energií, druhá žádost odevzdává se v agónii, nejlépe sexuální. Přání vyslovené při vyvrcholení v sexu je více, než žádost napsaná svou vlastní krví. Se sexuální energií uvolňuje se mnohé, proto také černé rituály provádí se za účasti sexuálního paktu, na oltáři musí být jedna bílá a jedna černá svíce, osvětlení místnosti zajišťují černé svíce, které mají v sobě vůni orgasmu. Musíte také znát jméno démona, kterého chcete použít ke splnění svého přání. Musíte ho nejdříve pozvat do svého života, ale nepouštějte si ho příliš k tělu. Bude vás svádět, chystat léčky, plnit vaše malá přání okamžitě, aby si vás získal. Pak můžete ho pozvat k velkému obřadu.

Pak zajistíte si štěstí v životě bez překážek, ale také začnete si dláždit cestu do pekla.

Záleží tedy na každém z vás, na koho se obrátíte ve svých přáních. 

Rok a den, to je přesně doba, kdy dostanete, o co žádáte. Nebo také nedostanete. Na tom však nezáleží, záleží pouze na vašem spojení. O přání nikdy nejde.

Ano, druhá strana umí dát brzy, po čem toužíme, pokud jsme pro ně nějakým způsobem zajímaví. O nezajímavé a silné jedince nemají zájem. Nejlépe získávají velice slabé jedince, kteří se podřídí, se kterými si mohou dělat, co chtějí. A je jedno, zda volíte krále temnot, jednoho z princů, nebo někoho jiného. Nejhorší je to asi s Acielem (nepleťte si ho s andělem téhož jména, jeho dvojčetem - každý se oslovuje jinak), s ním upsaný úpis již nikdy zpět nedostanete. Je něco jako Azrael, anděl smrti, jen přináší ta nejhorší muka, a to již za života.

Temnota či Peklo, nazvěme to, jak chceme, nemá zájem plnit nám naše přání, je to jen vedlejší produkt naší smlouvy s nimi. Pokud přeci jen splní naše přání, pak máme přesně rok a jeden den, kdy si můžeme užívat toho, co nám bylo splněno. Po této době odevzdáme vše a mnohem více.

Smlouva s temnotou nikdy není zadarmo, vždy přijdeme o vše, a nakonec i o svůj život. Na lítost je pak pozdě. To je třeba mít na paměti, než se pustíte do smlouvy s Temnotou.

Tvorové z temnot mohou se vám zjevit v jakékoliv podobě, i jako krásná dívka, pokud po něčem takovém toužíte. Mohou ovládat, a nakonec i ovládají, vaše myšlenky i činy. Potřebují bolest a utrpení, a to je jediné, co vám skutečně dají.

Co však žene lidi do smlouvy s Temnotou? Je to hlavně chtíč, touha poznat nepoznané, moc a peníze, láska na celý život, zdánlivé neštěstí. Ano, neštěstí je skutečně zdánlivé, neboť to, co prožíváme, jsou skutky v tomto nebo jednom z minulých životů. A vše toto lze odstranit, pokud se snažíme, nebo konáme dobré skutky. Mnoho lidí už na pakt s temnotou doplatilo, ještě nikomu se to však nevyplatilo. Rok a den, to je krátký čas na to, abychom si užili, co dostaneme. A pak? Bolest, utrpení, tělo začíná hnít zevnitř, postupně se rozkládá, přicházejí zlé nemoci. Deprese a nespavost, nedostatek energie, to je čajíček proti tomu, co zažívá člověk v moci Temnoty. To je jen začátek. A cesty zpět pak už není. Jsou fáze, kdy cesty zpět je, ale pokud užíváte si rok a den daru, musíte zaplatit svou daň. Krutou daň.

Apeluji tedy na všechny, kdož chtějí si začít s Temnotou, by tak nečinili. Nikdy to nikomu štěstí nepřineslo.

Je mnoho druhů démonů, kteří k nám přicházejí, a kteří sídlí právě na Zemi. Každý z nás dostává do života nejen svého anděla, ale také svého démona. Tento démon může přivolat další a tím nás oslabuje. Při vstupu na Zemi se vždy spojí s člověkem, který nemá velkou sebedůvěru a je tedy více náchylný na jejich vedení. Jediná obrana je neposlouchat démona, kterého máme vždy po levé straně, a který nám našeptává nepravosti.

Neřesti, jako je obžérství, alkohol, drogy, to je vše v moci démonů. Pokud jsme otroci nějaké takovéto neřesti, pak jsme v moci démona. Jedinou výjimkou tvoří tabák, který používá se jako vykuřovadlo, ale je třeba si uvědomit, že cigarety obsahují mnoho škodlivých látek, které jsou také v moc démonů.

Démoni, kteří přebývají v okolí některého člověka, chovají se velice přívětivě. To proto, aby jim lidé uvěřili, než opravdu zaútočí. Náš strach ovládají také démoni. Strachem a obavami se živí, a pak jsou mnohem silnější. Bojácný člověk je proto pro ně také snadným terčem. Je třeba rozlišit různé formy strachu. Fobie většinou neseme si z minulých životů, z minulých zkušeností, proto je třeba zjistit, kdy náš strach opravdu započal, uvědomit si, poznat, pak se můžete určitých fobií zbavit. Někdy máme strach, že neuděláme zkoušky, nebo nás nepřijmou do nové práce. Toto je zdravý strach, a nepochází od démonů. Je to sebeobrana naší duše. Kdybychom se nebáli ničeho, nebyli bychom lidské bytosti. Já však hovořím o strachu daleko ukrytém v našem vědomí, o strachu cokoliv udělat, do čehokoliv se pustit, o strachu z lásky nebo z problémů v lásce. Tyto strachy jsou živnou půdou právě pro démony. Připoutání se k určitému člověku je také dílem démonů. Člověk nemůže vlastnit žádného jiného člověka, každý člověk má svobodnou vůli a rozhoduje se sám za sebe. Také hamižnost a chtíč mít co největší majetek, pramení od démonů. Ano, každý člověk přeje si lásku, štěstí, peníze a skvělou práci, domov, kde by se mu líbilo a kde by byl spokojený. Ale jakým způsobem toho dosáhne, záleží na každém člověku. Vše má svůj vlastní čas.

Člověk, který si věří, jde trošku hlavou proti zdi, je schopen plnit si svá přání a jít za nimi, nepatří do světa démonů ani do jejich blízkosti. Takový člověk není jim nic platný, protože není ovlivněný strachem svým. Je třeba si uvědomit hranici zdravého a nezdravého strachu. Jen tak můžete bojovat se svým démonem, ukázat mu, že se ho nebojíte, že dokážete vše i bez jeho pomoci.

Každý z nás má v sobě démony, se kterými bojujeme vice či méně úspěšně. Jsou to naše strachy, které stále dokola živíme. Kdykoli se bojíme, kdykoliv se soustředíme na svůj strach, roste a ovládá nás.

Můžeme se bát čehokoliv - nesložíme zkoušku, nesložíme přijímací zkoušky nebo nejsme dost dobří pro budoucího zaměstnavatele, z úkolů, která jsou na naše bedra vkládána, z finanční nejistoty, z nepřátel... nebo naopak z hadů, pavouků a jiných tvorů... Strach může být jakýkoliv. Je to negativní pocit, který nás ovládá. Je naším pánem, dokud se mu nepostavíme. Strach v nás roste a je stále silnější. Ovládá naše životy, řídí je, jsme paralyzováni.

Pokud se svému strachu postavíme, začneme nad ním vítězit a nakonec zjistíme, jak malicherný tento strach je.

Proč se vlastně bojíme? Protože jsme slabí a nejsme schopni být svým vlastním pánem. Strach nás žere zaživa, dostává se nám pod kůži, živí se námi, a my mu podléháme zas a znova. Strach je studna plná jedu, která prostupuje naše tělo. Naše tělo je studna plná jedu. A my tento jed den po dni přijímáme.

Někdy není lehké zbavit se svého strachu, neboť je s námi dlouhou dobu. Také se můžeme bát, jak bez svého strachu budeme žít. A tím vzniká nový strach, strach z neznáma, z budoucna, z toho, že nemáme život ve vlastních rukách, ale někdo jiný určuje náš osud. Ale ne, jsme to my, kdož držíme svůj svobodný život bez strachu ve svých rukách, můžeme se strachu postavit, očistit se od něj.

Někdo řeší strachy své přejídáním, někdo alkoholem a jinými jedy. Něco nás rozčílí a sáhneme po tom, co nás uklidní. Ale uklidní nás skutečně? Ne. Uklidní nás na malou chvíli, kdy zapomeneme na svůj strach, aby se pak vrátil s plnou silou opět zpět.

Všem těmto a mnohých dalším strachům můžeme se postavit. Postavit, bojovat a zvítězit. Žádný strach nad námi nemá moc, pokud mu nevěříme, pokud mu nedovolíme nás ovládnout. Pak strach zmenšuje se, až jednoho dne zcela zanikne. Strach.

Zavřeme oči. Představme si sami sebe, jak kráčíme vonícím lesem, po lesní pěšině. Les voní a promlouvá k nám, v šustění listů ve stromech, ve zpěvu ptáků. Vnímáme tento klidný stav a jdeme pěšinou dál. Uprostřed tohoto lesa nalézá se krásné jezero s vodopádem. Svlékáme se a vstupujeme do tohoto jezera. Svůj strach vezmeme s sebou. Je to očistná voda, která námi prostupuje. Cítíme s každým ponořením, jak strach sám se bojí, bojuje, protože tato očistná voda ho rozpouští. Ponoříme se zcela až po krk, relaxujeme a necháváme naše strachy odplouvat. Plují vstříc vodnímu víru uprostřed jezera, aby se již nevrátili zpět. Najednou se cítíme lehčí, volnější. Otevřeme oči a díváme se, jak strach sám se bojí svého konce, kvílí a skučí, a je odnášen do víru, ze kterého není cesty zpět. Voda kolem nás je zakalená od našich strachů. Čím víc se cítíme svobodnější, tím víc se voda projasňuje a čistí. Ve chvíli, kdy necítíme žádný strach, voda je průzračná a čistá. V tu chvíli můžeme vystoupit z této vody, nebo jít vodou až k očistnému vodopádu, který nás pročistí i od těch nejmenších zbytečků našeho strachu. Vystoupíme pomalu z vody a necháme se prostoupit slunečními paprsky, které nás nabijí novou energií a osuší. Oblékneme se a vydáme se vstříc svému domovu do našeho světa. Pomalu otevřeme oči.

Tato meditace je jen jednou z mnoha, jak můžeme očistit své vnitřní strachy a poslat je od nás hodně daleko.

Grimmolium je chrám určený pro všechny očištěné duše, čekající na cestu do pozemského těla. Je to velký zlatý chrám se spoustou věží, vznášející se mezi Nebem a Zemí. Nachází se na vrcholku světelného paprsku, který spojuje tento chrám se Zemí, aby se duše netoulali a jejich cesta byla volná. Mohou opouštět tento chrám dle libosti, hrát si s anděly, učit se od nich, naslouchat jim. Mají kolem sebe mnoho andělů.

V tomto chrámu nejsou žádné pokoje, je to jeden velký uzavřený prostor s mnoha okny. Tak, jako andělé, i duše umí létat, i když křídla nemají. Žijí pospolu, vypráví si o lidech, jejich život jim byl poodhalen. Je to proto, aby si další duše mohly lépe vybrat své rodiče.

Každé okno míří na jinou stranu, do jiného světadílu i do jiného státu. Duše mají možnost dívat se tedy všude a na výběr mají mnoho rodičů.

Okolí Grimmolia je plné krásných květin, luk, stromu, ale také vůní. Je to proto, by se duším zde líbilo. Některé duše nechtějí však toto místo opustit, protože se jim zde líbí a bojí se života v pozemském těle. Bojí se bolesti, smutku, neboť v Grimmoliu je jen štěstí a láska. Pokud se takové duše dostanou do těla nenarozeného miminka, po narození často pláčou, a to i bez jakéhokoliv důvodu. Takováto miminka potřebují hodně lásky rodičů, potřebují cítit bezpečí.

Když jsem byla malá, hodně malá, chodívali za mnou andílci a povídali si se mnou. Brala jsem je jako své kamarády, kteří prostě přijdou a zase odejdou. Byla jsem zvědavá, kde mají maminku a tatínka, jak se k nim chovají, jak vlastně žijí a co dělají. Povídali mi o všem, o sobě, o Bohu, o Ježíši. Některým slovům jsem nerozuměla, zvláště pokud povídali o tom, jak to u nich vypadá, kdo na koho dohlíží... Tak jsem si je rozdělila do více skupin, které jsem si pojmenovala po svém. A nyní ráda bych se s vámi o toto podělila, i proto, že mě jistý človíček o toto požádal i s otázkou, kolik je vlastně andělů. Upřímně, nemyslím si, že znám všechny anděly, neboť rodí se stále noví, aby mohli nám pomáhat, však některé skupiny skutečně mají pevný počet andílků, který se nemění. Ale o tom všem dozvíte se zde. Chtěla bych jen podotknout, že toto je má vlastní zkušenost s andílky, pokud má někdo z vás podobnou nebo jinou zkušenost, budu ráda, když mi o ní napíšete.

Tak tedy mé rozdělení andílků - budu používat názvy, které jsem tomuto rozdělení dala já, jako malá holčička.

1) ANDĚLÍČCI

Tyto andělíčky řadila jsem do různých skupin podle toho, co mají na starosti, tedy i zde některé z nich uvedu. Kdybych měla uvést všechny skupiny, asi by to bylo na hodně dlouho, tak vyberu alespoň ty nejzákladnější.

♥ STRÁŽNÍČCI

Jsou to andělé, které stráží naše dušičky od našeho narození. Možná jim říkáte strážní andělé, mě se však více líbí název, který jsem jim dala. Strážníčků je 72. Každý strážníček může hlídat spoustu dušiček, neboť neomezuje je čas ani prostor. Mohou být tedy ve stejnou chvíli na více místech najednou, a pomáhat. Každý z nás má svého strážníčka, který nás doprovází po našich cestách. Můžeme ho požádat o pomoc, a může nám kdykoliv pomoci, pokud jeho pomoc potřebujeme, nebo si může zavolat na pomoc jakéhokoliv jiného andílka. Svého strážníčka můžeme si pojmenovat také po svém, a také jsme to jako malé děti udělali. Možná si to jen někteří z vás nepamatují, jiní matně a někomu v hlavě usídlilo se jméno, které dal svému strážníčkovi. Můžeme se na něj obracet v dobách dobrých, i dobách zlých. Je zde proto, aby nás chránil, upozorňoval na nebezpečí. Nebudu zde každého strážníčka rozebírat podrobně, na to si vyhradím jiný článek, kde vám o nich povím daleko více. Tito andělé jsou však velice důležití v lidském životě - jejich jména mají opravdu velkou moc, pokud se použijí všechna ve správném pořadí, pak mají sílu splnit jakékoliv naše přání, které nezpůsobí bolest dalšímu človíčku.

Tak, jako máme u sebe svého strážníčka, tak máme u sebe i svého zlobílka. Nejsou to andílkové, ale ti druzí. Našeptávají nám nepravosti, vedou nás po scestích a mají strašnou radost, pokud se jim to povede. Strážníčci doprovázejí nás po naší pravici, zlobílci po levici. Záleží jen na nás, komu budeme naslouchat. I o zlobílcích vložím sem na stránky více, neboť stejně, jako je 72 strážníčků, tak je 72 zlobílků.

♥ KAMARÁDÍČKOVÉ

Jsou to andělé pomoci, tedy všichni, kdož mohou nás vyslyšet a pomoci s naším trápením. Tyto andílky žádáme o pomoc, pokud se ocitněme v nesnázích, vyslovíme své přání, po něčem toužíme nebo potřebujeme ochranu. Spočítat tyto andílky trvalo by dlouho a ani bychom se nedopočítali. Jsou tu tedy pro nás všechny, aby nám pomáhali v záležitostech, ve kterých pomoc potřebujeme.

♥ BROUZDÁLCI

Jsou to andílci duše, nevím už, proč jsem je nazvala takto, snad proto, že brouzdají s námi všemi našimi životy. Když se narodí nová dušička, tak při jejím zrodu stojí právě její osobní brouzdálek, který je jí přidělen a dokud duše nedosáhne univerza, tak s ní zůstává a provází ji všemi životy. Tito brouzdálci úzce spolupracují se strážnými anděly. Tedy každý člověk má také svého brouzdálka. Vlastně dva lidičkové. Jelikož se duše rozděluje, aby se nakonec v každém životě shledala, tak dva lidé mají jednoho brouzdálka. Ten se také stará, aby se duše spojila, aby mohl pomáhat oběma lidem současně.

♥ SVITNÍČCI

Vždy se mi líbil svit měsíce, a jelikož každému z těchto andílků náleží určitý den měsíční fáze, nazvala jsem je podle měsíčního svitu. Těchto andílků je 28, a mnozí z vás se setkali s nimi právě ve svatých pečetích, neboť tito andílci jsou v nich obsaženi, jejich domovy, ale také jejich energie. Tito andílci mohou plnit také přání, mají svůj vlastní úkol a speciální úkol právě v den, kdy mají svou vládu. Jelikož těchto andílků je přesný počet, připravím pro vás povídání i o těchto andílcích.

♥ SRDEČNÍČCI

Toto jsou andílci pokání, je jich 6. Vyslyší modlitby a prosby lidí, jež se skutečně chtějí napravit, nebo chtějí rozhřešení svých hříchů, pokud svých činů upřímně litují.

♥ UKRUTNÍČCI

I tito andílci jsou zapotřebí, a možná více, než ostatní. Tím nechci snižovat úkoly ostatních andílků, to v žádném případě. Tito andílci hlídají nejen kolo osudu, ale především trestají ty, jež si trest skutečně zaslouží. Mají k tomu zvláštní oprávnění.

♥ OSTATNÍ ANDĚLÍČCI

Patří sem andělé měsíců, těch je 12, andělů dnů, andělé hodin, andělé ročních období, andělé přírody a mnozí další. Určitě v budoucnu sem vložím i něco o těchto andílcích.

2) VELCÍ ANDĚLÉ

Takto jsem nazvala archanděly, neboť skutečně jsou velcí a mocní. Možná jsou pro lidi nejvýznamnějšími anděly, na které se člověk obrací ve chvíli, když neví, kudy kam. Mohou nám tedy sami pomoci, mají u sebe mnoho andílků kamarádíčků, ale také dohlížejí na práci strážníčků. Mezi nejznámější sem patří Rafael, Gabriel, Uriel....

3) VLÁDCOVÉ

Někdo je nazývá králi, jiný knížaty, ale vždy jsou to tito andílci. Pro obyčejné lidi jsou zcela nepoužitelní, neboť jejich úkolem je dohlížet na vládce zemí a vůdce, aby dobře panovali a byli spravedliví. Mezi další jejich úkoly patří dohlížet na práci strážníčků, pomáhají jim, pokud je toho potřeba.

4) BOJOVNÍČCI

Tito andělé chrání lidi před démony, také s démony bojují, především s těmi, kteří by se chtěli dostat k lidem a škodit jim.

5) VĚTŘÍČKOVÉ

Nejenže střeží přírodní zákony a dohlížejí na práci andělů přírody, ale pro člověka mají zvláštní význam - přinášejí zázraky, pokud o ně lidé úpěnlivě prosí a pomůže jim to ke šťastnému životu. Avšak štěstí představuje si každý člověk jinak, ne vždy, co považuje za štěstí, ho ke štěstí skutečně dovede.

6) SPRAVEDLIVÍ

Pro člověka nepotřební. Jsou tu od toho, aby zajišťovali přirozený chod na Zemi i v Nebi. Nedají se tedy požádat o žádné lidské přání.

7) POMOCNÍČCI

Tito andělé vyslyší každou lidskou prosbu, přinesou ji do nejvyšších míst k našemu Pánu a mají také možnost poskytnout rady v každé záležitosti. Jsou to andělé, jejichž vhled je důkladně zvažován a někdy mají sílu svým náhledem dopomoci ke splnění lidských přání. Proto jsem je nazvala pomocníčky, neboť pomáhají nám, pokud skutečně o něco stojíme srdcem i duší.

8) PERLIČKY

Takto jsem nazvala další skupinu andílků - cherubů. Snad zrodili se z Michaelových slz, když plakal pro lidské hříchy a žádal pro lidi smilování. Obklopují je malé perličky, které vypadají jako malé kapky deště, proto snad tento název zvolila jsem pro ně. Jsou moc roztomilí.

9) SLUNÍČKA

Sluníčka jsou andílci, na které není dobré hledět z blízka, k lidem se nepřibližují, ale jejich moc je přesto hodně velká. Ani ostatní andílci se k nim příliš nepřibližují. Jejich energie a záře je oslepující. Mnozí z vás je znáte pod názvem serafové. Provázejí lidi přes všechny zkoušky. Některé zkoušky sami dávají do lidských životů, mají nás posílit a vést po správné cestě. Říká se, že pějí chvály Bohu, toto mi ale nebylo potvrzeno, tak nevím. Ale určitě je to pravda, vždyť všichni andílci vzdali se svobodné vůle pro našeho pána, tak proč by tito andílci měli být výjimkou.

10) PROSPĚŠNÍČCI

Pomáhají lidem v jejich víře, mírní zkoušky, a pomáhají lidem najít sebe sama. Dohlížejí na uvědomění, které přichází k člověku, by se stal lepším člověkem. Dávají lidem naději na lepší život i na splnění jejich přání.

11) DĚDEČKOVÉ

Oni skutečně vypadají jako staří dědečkové. Pomáhají lidem s lidskými prosbami. Sedí okolo Božího trůnu. Těchto andílků je 24. Myslím, že patří mezi nejstarší anděly, rozhodně mezi nejmilejší našeho pána.

To by bylo pro dnešek asi všechno, necháme si něco také na příště. Každopádně s více skupinami jsem se nesetkala, proto snad hovořit o konkrétních andílcích mohla bych. 

1) INTUICE

Často k nám andílci hovoří skrze naši intuici. Něco se stane a my jsme přesně věděli, že se to stane. Někdy je to malichernost, jindy důležitá věc. Jistě se stalo i vám, že jste měli někam namířeno, a v tu chvíli nejelo auto, zabloudili jste či jste nemohli najít doklady, které jste potřebovali k určité záležitosti. Nebo jste naopak šli jinou cestou, zcela bezmyšlenkovitě, než obvykle chodíte. Příkladů bych mohla uvést nepřeberné množství, ale myslím, že i v tomto se mnozí z vás našli.

2) MEDITACE

Pomocí meditace se také můžete snadno spojit s andílky. Někdo je v meditaci vidí, jiný slyší, někdo vidí jen obrazy. Stačí jen vypustit vše z hlavy, na nic nemyslet a ponořit se do stavu nevědomí. Někomu pomáhá meditační hudba, jiný na to potřebuje mít naprosté ticho. Také vůně vás může snáze do meditace přivést, vůně by měla být libá vašemu nosu, nedráždit, spíše navozovat krásný stav. Meditovat můžete sami nebo ve skupině. Andělskými meditacemi se budeme zabývat v následujícím roce, tedy v roce 2017, mnohem více, aby každý z vás tuto meditaci i toto spojení zvládl.

3) MYŠLENKY

Andělé často hovoří k nám skrze myšlenky, kdy bleskne nám hlavou odpověď dříve, než položíme svou otázku. Také pokud nám něco andílci chtějí sdělit, používají naší mysl, hlavně v době, kdy ji nezatěžujeme starostmi nebo úkoly, které máme před sebou. Proto také mnoho vzkazů přichází, když si pustíme hudbu či jiným způsobem relaxujeme. Také u mnoha lidí používají andílci tuto metodu ve chvíli, kdy lidé uléhají ke spánku. Jistě se vám stalo, že vás něco napadlo, když jste ulehli a museli jste si to jít napsat. Naopak, pokud jste si to nenapsali, již ráno jste marně vzpomínali, co to bylo. Proto doporučuji brát si k posteli také tužku a papír, bude se vám to hodit i při metodě snů.

4) PÍRKA A PTÁCI

Pírka nacházíme neustále, pokud však nacházíme pírka taková, jaká bychom nečekali v dané lokalitě, pak je třeba zamyslet se. Však také skrze tato pírka k nám andílci hovoří - sledujte skladbu pírek, barvu, v jakém čase jste pírko našli a kde. Také pírky se budeme v průběhu roku 2017 detailněji zabývat, neboť mnoho dotazů od vás se týká právě tohoto.

Ptáci jsou poslové andělů, přináší nám jejich poselství, zvláště pokud vletí k nám domů, či jiným způsobem na sebe více upozorní. Je tedy třeba sledovat i to, jak létají, jaký obrazec na nebi svým letem vytváří, kam si sedají atd.

5) SNY

Andělé mnohokrát hovoří k nám skrze sny. Nejsnadnější cestou je večer, až ulehnete do postele, požádat Uriela, by ukázal vám odpovědi na vaše otázky, či by promluvil s vámi ve snu. Nezapomeňte však požádat, byste si sen, nebo to nejdůležitější z něj, zapamatovali. Někdy nám Uriel skrze sen ukáže datum, na který se ptáme, byť andílci čas neznají, někdy dokážou ho s přesností určit. Někdy ukážou nám datum, který s našimi dotazy nesouvisí, ale je pro nás důležitý, neboť něco nás v tento den čeká, a máme se na to připravit.

6) ČTYŘLÍSTKY

Tuto metodu používá celkem hodně lidí. Je to zcela jednoduché - chcete odpověď andílků na vaši otázku, vydejte se tedy na louku či do přírody, kde roste jetel, a položte andílkům svou otázku. Pokud spatříte čtyřlístek do pár sekund po položení otázky, pak je odpověď Ano. Avšak nesmí se čtyřlístky vysloveně hledat, ale najít je musíte náhodným pohledem do jetele.

7) OBLAKA A OHEŇ

Tak, jako se dá číst z oblak, tak se dá číst také z ohně. Opět je tato metoda jednoduchá - položte andílkům otázku a dívejte se na nebe, na oblaka, jaký obrázek vám vykouzlí. Každý symbol má svůj zvláštní význam. S ohněm je to ještě jednodušší - pokud máte krb nebo máte možnost rozdělat oheň na zahradě, tím lépe. Dívejte se do plamenů ohně a položte otázku. Soustřeďte se na plameny, dívejte se do nich a pokuste se nemrkat, ale soustředěně hledět.

8) TICHÝ HLAS

Někteří lidé také dokážou naslouchat andílkům, slyšet je jako šepot, nebo zřetelný hlas. Tato metoda se nedá naučit, ta se musí cítit, pokud zklidníte svou duši a soustředíte se jen na andílky, také to dokážete.

9) VŮNĚ

Andělé také dávají o sobě vědět rozličnými vůněmi, které sice nedají odpověď na vaše otázky, ale jsou důkazem, že andílci jsou u vás a jsou připraveni vám naslouchat.

10) ZVONĚNÍ V UŠÍCH

Někteří lidé hlásí výrazné zvonění v uších, zvláště pokud mají či nemají něco udělat, nebo položí andílkům otázku. Toto zvonění je velice jemné, sotva slyšitelné. V pravém uchu značí udělat něco, co máme v plánu, nebo odpověď Ano, v levém uchu pak nedělat věc, kterou máme v úmyslu, či jasná odpověď Ne.

11) CÍTĚNÍ

Stejné, jako zvonění v uších, je také cítění chladu, tepla, mrazení, mravenčení a dalších úkazů. Pravá strana je kladná odpověď, levá strana záporná. Dejte si však pozor na mrazení či přejíždění mrazu po zádech, neboť toto značí přítomnost také jiných bytostí, než andílků, proto raději své otázky v takovém případě odložte.

12) OPAKUJÍCÍ SE ZNAMENÍ

Někdy se opakují situace či znamení, a andílci nám tím dávají najevo, že jsme ještě neudělali, co jsme udělat měli, motáme se v kruhu a je třeba tato znamení rozluštit, a přijít na to, co po nás andílci chtějí. K tomu pak můžete využít výše uvedené metody, jako jsou sny, meditace a další.

13) OPAKUJÍCÍ SE ČÍSLA

Čísla jasně vypovídají o vzkazech andělů, zvláště pokud se stále opakují či vracejí ta samá čísla, nebo jejich podoby. Můžeme je vidět na hodinách, čísla na SPZ auta, někdy se také ve stejný čas budíme nebo usínáme, někdy se také zastaví hodiny vždy na stejném čase. To vše nás nabádá, abychom hlouběji o vzkazech andílků přemýšleli.

14) ZTRACENÁ NEBO PROBLÉMOVÁ VĚC

Andílci nám tímto dávají na srozuměnou, že již danou věc nepotřebujeme, ale že poslouží někomu jinému. Občas ztratíme něco, na čem nám záleží, ale ten, kdo tuto věc najde, potřebuje ji mnohem více než my. Pokud svědí třeba náramek na ruce, nemusí to znamenat, že ho nepotřebujeme, ale že je přesycen energiemi a je třeba ho nechat také chvíli odpočinout. Pokud bychom tuto věc již nepotřebovali, pak ztratili bychom ji nebo by se nám rozbila

Hra s ďáblem je velice nebezpečná, a pro mnoho lidí velice lákavá. Ano, i v tomto směru se na mě obracíte, když máte pocit, že vám Bůh nebo andělé nejsou schopni pomoci, když dlouho čekáte na své přání, ale vězte, že při vyvolání pána pekel nebudete nikdy šťastni. Ano, může a nemusí vám splnit, co po něm žádáte, vždy přijme vaše přání, ale za jakou cenu? Pokud bavíme se o upsání duše ďáblu, není to jen pohádka. Ale není to tak, že by si pro vás do roka a do dne přišel, ale ničí vás soustavně, postupně, až z vás zcela život vyprchá. Je jedno, jak moc jste chráněni, před ním žádné účinné ochrany není, tedy alespoň ne dlouhodobě. A to i v případě, že vám vaše přání splnit nechce. Jakmile ho zavoláte, není pro vás již cesty zpět, a nezáleží na tom, zda své přání vyslovíte vy sami, nebo si na to někoho najdete. Pokud si někoho najdete, pak tomuto člověku se většinou nic nestane, pokud použije správnou ochranu, protože to nejsou slova, která ďábla vyvolají, ale vaše hříšná touha po tom, co po něm požadujete. není to tedy jen pouhá hra, nemyslete si, že se vám nic nestane. Vždy je to něco za něco. Nic není cennější a důležitější, než váš život. A na to je třeba myslet dříve, než si s myšlenkou na jeho vyvolání začnete hrát.

1) INTUICE

Často k nám andílci hovoří skrze naši intuici. Něco se stane a my jsme přesně věděli, že se to stane. Někdy je to malichernost, jindy důležitá věc. Jistě se stalo i vám, že jste měli někam namířeno, a v tu chvíli nejelo auto, zabloudili jste či jste nemohli najít doklady, které jste potřebovali k určité záležitosti. Nebo jste naopak šli jinou cestou, zcela bezmyšlenkovitě, než obvykle chodíte. Příkladů bych mohla uvést nepřeberné množství, ale myslím, že i v tomto se mnozí z vás našli.

2) MEDITACE

Pomocí meditace se také můžete snadno spojit s andílky. Někdo je v meditaci vidí, jiný slyší, někdo vidí jen obrazy. Stačí jen vypustit vše z hlavy, na nic nemyslet a ponořit se do stavu nevědomí. Někomu pomáhá meditační hudba, jiný na to potřebuje mít naprosté ticho. Také vůně vás může snáze do meditace přivést, vůně by měla být libá vašemu nosu, nedráždit, spíše navozovat krásný stav. Meditovat můžete sami nebo ve skupině. Andělskými meditacemi se budeme zabývat v následujícím roce, tedy v roce 2017, mnohem více, aby každý z vás tuto meditaci i toto spojení zvládl.

3) MYŠLENKY

Andělé často hovoří k nám skrze myšlenky, kdy bleskne nám hlavou odpověď dříve, než položíme svou otázku. Také pokud nám něco andílci chtějí sdělit, používají naší mysl, hlavně v době, kdy ji nezatěžujeme starostmi nebo úkoly, které máme před sebou. Proto také mnoho vzkazů přichází, když si pustíme hudbu či jiným způsobem relaxujeme. Také u mnoha lidí používají andílci tuto metodu ve chvíli, kdy lidé uléhají ke spánku. Jistě se vám stalo, že vás něco napadlo, když jste ulehli a museli jste si to jít napsat. Naopak, pokud jste si to nenapsali, již ráno jste marně vzpomínali, co to bylo. Proto doporučuji brát si k posteli také tužku a papír, bude se vám to hodit i při metodě snů.

4) PÍRKA A PTÁCI

Pírka nacházíme neustále, pokud však nacházíme pírka taková, jaká bychom nečekali v dané lokalitě, pak je třeba zamyslet se. Však také skrze tato pírka k nám andílci hovoří - sledujte skladbu pírek, barvu, v jakém čase jste pírko našli a kde. Také pírky se budeme v průběhu roku 2017 detailněji zabývat, neboť mnoho dotazů od vás se týká právě tohoto.

Ptáci jsou poslové andělů, přináší nám jejich poselství, zvláště pokud vletí k nám domů, či jiným způsobem na sebe více upozorní. Je tedy třeba sledovat i to, jak létají, jaký obrazec na nebi svým letem vytváří, kam si sedají atd.

5) SNY

Andělé mnohokrát hovoří k nám skrze sny. Nejsnadnější cestou je večer, až ulehnete do postele, požádat Uriela, by ukázal vám odpovědi na vaše otázky, či by promluvil s vámi ve snu. Nezapomeňte však požádat, byste si sen, nebo to nejdůležitější z něj, zapamatovali. Někdy nám Uriel skrze sen ukáže datum, na který se ptáme, byť andílci čas neznají, někdy dokážou ho s přesností určit. Někdy ukážou nám datum, který s našimi dotazy nesouvisí, ale je pro nás důležitý, neboť něco nás v tento den čeká, a máme se na to připravit.

6) ČTYŘLÍSTKY

Tuto metodu používá celkem hodně lidí. Je to zcela jednoduché - chcete odpověď andílků na vaši otázku, vydejte se tedy na louku či do přírody, kde roste jetel, a položte andílkům svou otázku. Pokud spatříte čtyřlístek do pár sekund po položení otázky, pak je odpověď Ano. Avšak nesmí se čtyřlístky vysloveně hledat, ale najít je musíte náhodným pohledem do jetele.

7) OBLAKA A OHEŇ

Tak, jako se dá číst z oblak, tak se dá číst také z ohně. Opět je tato metoda jednoduchá - položte andílkům otázku a dívejte se na nebe, na oblaka, jaký obrázek vám vykouzlí. Každý symbol má svůj zvláštní význam. S ohněm je to ještě jednodušší - pokud máte krb nebo máte možnost rozdělat oheň na zahradě, tím lépe. Dívejte se do plamenů ohně a položte otázku. Soustřeďte se na plameny, dívejte se do nich a pokuste se nemrkat, ale soustředěně hledět.

8) TICHÝ HLAS

Někteří lidé také dokážou naslouchat andílkům, slyšet je jako šepot, nebo zřetelný hlas. Tato metoda se nedá naučit, ta se musí cítit, pokud zklidníte svou duši a soustředíte se jen na andílky, také to dokážete.

9) VŮNĚ

Andělé také dávají o sobě vědět rozličnými vůněmi, které sice nedají odpověď na vaše otázky, ale jsou důkazem, že andílci jsou u vás a jsou připraveni vám naslouchat.

10) ZVONĚNÍ V UŠÍCH

Někteří lidé hlásí výrazné zvonění v uších, zvláště pokud mají či nemají něco udělat, nebo položí andílkům otázku. Toto zvonění je velice jemné, sotva slyšitelné. V pravém uchu značí udělat něco, co máme v plánu, nebo odpověď Ano, v levém uchu pak nedělat věc, kterou máme v úmyslu, či jasná odpověď Ne.

11) CÍTĚNÍ

Stejné, jako zvonění v uších, je také cítění chladu, tepla, mrazení, mravenčení a dalších úkazů. Pravá strana je kladná odpověď, levá strana záporná. Dejte si však pozor na mrazení či přejíždění mrazu po zádech, neboť toto značí přítomnost také jiných bytostí, než andílků, proto raději své otázky v takovém případě odložte.

12) OPAKUJÍCÍ SE ZNAMENÍ

Někdy se opakují situace či znamení, a andílci nám tím dávají najevo, že jsme ještě neudělali, co jsme udělat měli, motáme se v kruhu a je třeba tato znamení rozluštit, a přijít na to, co po nás andílci chtějí. K tomu pak můžete využít výše uvedené metody, jako jsou sny, meditace a další.

13) OPAKUJÍCÍ SE ČÍSLA

Čísla jasně vypovídají o vzkazech andělů, zvláště pokud se stále opakují či vracejí ta samá čísla, nebo jejich podoby. Můžeme je vidět na hodinách, čísla na SPZ auta, někdy se také ve stejný čas budíme nebo usínáme, někdy se také zastaví hodiny vždy na stejném čase. To vše nás nabádá, abychom hlouběji o vzkazech andílků přemýšleli.

14) ZTRACENÁ NEBO PROBLÉMOVÁ VĚC

Andílci nám tímto dávají na srozuměnou, že již danou věc nepotřebujeme, ale že poslouží někomu jinému. Občas ztratíme něco, na čem nám záleží, ale ten, kdo tuto věc najde, potřebuje ji mnohem více než my. Pokud svědí třeba náramek na ruce, nemusí to znamenat, že ho nepotřebujeme, ale že je přesycen energiemi a je třeba ho nechat také chvíli odpočinout. Pokud bychom tuto věc již nepotřebovali, pak ztratili bychom ji nebo by se nám rozbila. 

Někdy se pohybujeme na tenkém ledě, a vkračujeme na něj stále dokola. Andělé nám dobře radí a my je neposloucháme. Máme svobodnou vůli, tak proč bychom měli poslouchat intuici - našeptávání andělů? Ale naše svobodná vůle je vždy podřízena vůli Boží. A pokud si máme natlouct nos, tak je to Boží vůle. Vlastně vše, co děláme, děláme proto, že to máme udělat.

Kde začíná a končí bláznovství? Když děláme to, čemu z hloubi duše věříme, jsme pro někoho blázni, kteří nemají rozum.

Je bláznovstvím milovat, i když nám druhý lásku neopětuje? Je bláznivost věřit, že se to jednoho dne změní, a čekat na tuto změnu? Je bláznivost udělat pro lásku vše, vydat se po cestě lásky přes všechny překážky? Nebo je snad bláznivost vše vzdát a žít o samotě? Jak projevuje se bláznivost v lásce? Nejsme blázni, když chceme být milováni, nejsme ani blázni, pokud jdeme hlavou proti zdi, neboť jednoho dne tato zeď povolí a my se ocitneme uprostřed lásky, lásky, kterou jsme si vysnili a kterou chceme žít.

Kdo je vlastně blázen a kam andělé nevstoupí? Rozhodně nevstoupí do našich životů, pokud je o to nepožádáme. Je bláznivé si myslet, že něco musí, protože to tak my chceme. Je třeba zamyslet se nad naší sobeckostí, naším vlastním egem. Ano, chceme být milování, ale jen proto, abychom mohli milovat. To není bláznovství a sem andělé rádi vstoupí. Chceme odpouštět a přijmout rozhodnutí jiných lidí, protože bez toho láska k nám nezavítá.

Skuteční blázni mají uzavřená srdce, a tam andělé vstoupit nemohou. Ale každé srdce dá se klíčem odemknout, a tento klíč se nazývá láska. A láska odemyká všechny dveře v našem životě. Nechte si srdíčko odemknout a poznejte všechny dary, které se k vám snesou. 

V roce 2015 jsem požádala andílky, zda by mi řekli něco o mém minulém životě. Jak jsem se chovala, co se mám ještě v tomto životě naučit, jak se zachovat, jaké nemoci mě ještě čekají, se kterými měla bych se smířit či popasovat, a spoustu dalšího. Hlavně mě zajímala jedna věc: Proč mám lásku a spousta ostatních na ní třeba i roky čekají? Proč někomu je dána a jiným ne? Jistě je problém v minulých životech, a pokud tento problém zpracujeme, zmizí a láska se objeví. A tak je to dle mého se vším v životě. Zaznamenala jsem tedy to, co mi andílci sdělili:

Celý život budeš pokládat si otázku, kdo jsi a proč jsi tady. Kladla sis jí jako malá, kladeš si jí i dnes. Co všichni po tobě chtějí a jak se zachovati máš, když neudělala jsi žádnou chybu? Vždy věřila sis, a věříš si i dnes. Do všeho se pouštíš s velkým nadšením. Někdy je tvé nadšení větší, než by mělo být. Nadšení ti neublíží, ne všichni tvé nadšení dokážou přijmout. Máš velkou duševní i fyzickou energii.

Ptáš se na lásku a štěstí. Na své skutečné poslání, na to, co jsi kdysi udělala špatně a jak to máš napravit. Je něco takového? Udělala jsi něco zlého? Co je dobro a co zlo? Dobro přináší zlo a zlo rozsvěcí dobro. Jak to tedy s tvou duší skutečně je?

Dostala jsi do vínku radost z komunikace a ze spojení s ostatními lidmi, touhu po velkém vědění. Rozkrýváš srdce ostatních lidí a díváš se na jejich osudy. Toužíš po porozumění od všech, s kterými se setkáš. Učíš se z jejich myšlenek, odhaluješ jejich chyby. Vidíš je takové, jací skutečně jsou. Dáváš však do všeho mnoho svých emocí, příliš se trápíš osudy ostatních.

Nejsi povolána pro to, bys prožívala jejich utrpení, ale abys jim ukázala smysl jejich života. Mnoho lidí přijde do tvého života, někteří zůstanou, jiní odejdou. Netrap se jejich odchodem, neboť má to tak být. Informace, které jim byly předány, pochopí mnohem později. Život lidský je plný rozporů, a je třeba vzít si jen to nejlepší. I tobě nakonec přinese to, co děláš pro ostatní, potěšení. Vidíš čistou pravdu v tom nejjasnějším světle. Nenech toto světlo pohltit tmou. Neklaď důraz na poznání ostatních lidí, nebo ztratíš kontakt se svým vlastním životem. Čeká tě zisk tvé duchovnosti, proto zůstaň ve světle, ať se děje cokoliv. Vše, co dostáváš, si zasloužíš. Neodsuzuj ostatní, neboť i oni hledají pravdu a lásku. Žij současností, nedělej si starosti o svou budoucnost. I velcí lidé trpěli, a přesto neztráceli víru. Tvá oblíbenost bude se prolínat s neoblíbeností lidí, kteří nedokážou vidět Boží cestu. jdi dál svou cestou a neohlížej se. Štěstí není u žádného člověka stálé, pokud ho k sobě nedokáže zcela vpustit. To se sebou přináší mnoho citlivosti. Radující se člověk z maličkostí je skutečně šťastný. Neřeš, co je správné a co špatné, zapomeň na hledání této pravdy. Neboť dobré je vše, čemu věříš. Respektuješ vše, co do tvého života přichází. Vše se mění časem na pozici duchovního světa, jen skutečná víra se nemění. Ta buď je nebo není. Vše špatné má tě posunout na tvé cestě, neboť není světla bez tmy, není lásky bez přijetí. Nakonec vše se v dobré obrátí. Tedy nehledej štěstí své nebo ostatních lidí, štěstí si vás najde samo. Snadno realizuješ své sny a tvým úkolem je naučit to ostatní.

Nemoci, se kterými se potýkáš, a potýkati se budeš, vyplouvají z nejhlubší psychiky. Musíš pochopit smysl každé nemoci, neboť každá nemoc tě má vést po správné cestě. Pochopíš, proč vstupují tyto nemoci do tvého života v určitém čase, a budeš schopná se jim postavit. Své vrozené nemoci nemůžeš odstranit, můžeš však pochopit jejich smysl. Dej si velký pozor na svůj žaludek a zažívací orgány, a nezapomeň na stravu.

Do tvého života vstoupí také roztroušená skleróza, která má původ v tvých emocích a lásce. Příliš se obětuješ pro druhé, příliš zatěžuješ svůj mozek starostmi ostatních lidí. Příliš přemýšlíš, jak nejlépe jim pomoci, by byli také šťastni. Tuto starost zcela přenech nám, neboť jen tě to vyčerpává. Oroduješ za ostatní, pro jejich lásku a štěstí, a nikdy neodpočíváš. Zpracuj tuto naší radu ke svému uzdravení.

V minulých životech byla jsi velice šťastná, proto se tvá duše rozhodla podělit se o své štěstí s ostatními. Tvá angažovanost pramení z touhy pomoci všem lidem ke štěstí. Tvá angažovanost zastiňuje tvou vlastní lásku. Tvé štěstí je ukotveno v tvé rodině, važ si toho, neboť spousta lidí získá lásku po mnoha prolitých slzách. Tys dostala ji darem, proto věnuj jí také svou pozornost. Tvůj vnitřní klid a láska k rodině jsou také důležitými aspekty tvého života. Vždy dokončíš, co započneš. Někdy zdá se ti, že něco dokončeno nebylo, a soustředíš se více na vše nedokončené. To se ti také povede, neboť nikdy se tvá duše nevzdá, dokud nedojde vše ke svému konci. Mnoho přemýšlíš o všem, však mnoho věcí a záležitostí dovedeš do zdárného konce právě proto, že vždy hledáš všechny možnosti. Obětování je součástí tvé cesty, a proto rady naše někdy zarputile odmítáš. Však vše nakonec dovede tě k úspěchu a uznání ostatních, jako tomu bylo po všechny tvé životy. Rozvíjej svůj dar, který byl ti dán, a neohlížej se zpět. Jen tak dovedeš ostatní ke štěstí."

Nyní je konec roku 2019 a vše se plní s mrazivou přesností.

Je sobota a já takto sedím u komunikace s andílky pro jednu slečnu, naproti mně sedí bývalá majitelka mého domečku. Pár dní mě už chodí navštěvovat, vždy sedí nehnutě vedle mě, nebo se schovává v koutě. Psi na ní občas zaštěkají, občas zavrčí, ale jinak plynou naše dny bez sebemenšího sváru. Není dlouho po smrti, a místo, aby byla se svými nejbližšími, je tu se mnou. Pro mě jistě velká čest, ale je mi to líto, protože vztahy v rodině nebyli vždy ideální, vlastně až do její smrti.

Tak pracuji, a najednou ji vidím, jak vystupuje z kouta a upřeně na mě hledí. Pak se otočí směrem k oknu a je celá vzteky bez sebe. Jediné, co říká, je: pryč, pryč, pryč, táhni pryč.

Podívám se z okna a vidím staršího pána u plotu. Nejprve se mi hrabal v popelnici na papír a plasty, pak se postavil k plotu a začal zapalovat svíčku. Reakce této duchyňky byla hodně podivná, byla opravdu vzteky bez sebe. Mě to neudivilo, tedy ten pán mě neudivil, protože hodně lidí zapaluje svíčky na mém plotě, přikryje si je a odnesou na hřbitov, však to mají, co by kamenem dohodil.

Jenže pán tam nechal svíčku a odchází. To už zvedlo z gauče i mě. Otevřela jsem okno a do pána se pustila, ať si svíčku odnese. On, že ne. Vyletěla jsem na něho, protože ji nezakrytou postavil na plot přímo pod větve stromů. Až jsem ho upozornila, že zavolám policii, tak pověděl, že klidně můžu, ale utíkal, co mu nohy stačily. Ani nevím jak, najednou duchyňka stála za mnou, vzala mou ruku, do které jsem uchopila svíčku a vší silou mrskla jí po něm.

To však není konec příběhu. Zase se mi potvrdilo, že lidé si vzpomenou na své příbuzné, až když jsou mrtví. Pán měl za to, že zemřela v mém domě, vůbec nevěděl, že mi ho před 6 lety prodala. Takový to byl skvělý bratr.

Šly jsme s duchyňkou dovnitř, ona si sedla spokojeně vedle mě, a mlčela. Já se jí nechtěla ptát, co mezi sebou měli nebo neměli, nebo proč se tak zachovala. Bylo mi ale jasné, že ho neviděla ráda. Takovou averzi a nenávist jsem ještě u žádného ducha nezažila, co se týče rodinných příslušníků. Většinou naopak duchové rádi pobývají se svou rodinou, s těmi, které opustili. Možná mi to časem sama poví, ale nyní k tomu neměla náladu, a já na ni nenaléhala. Jedno vím jistě, za života se příliš nestýkali, a asi si museli hodně ublížit, nebo jen jeden druhému, protože takovou reakci něco vyvolalo, a to něco byla dlouho zasazená nenávist. 

1) STAŇTE SE PŘÁTELI

Toto je první bod, avšak ze všeho nejdůležitější. Mnoho lidí žádá anděly v době, kdy je jim nejhůře, a zapomínají na ně, když se jim daří. Andělé jsou však nejlepšími přáteli, můžete jim sdělovat, co se vám povedlo, z čeho měli jste radost, ale i to, co se vám nepovedlo a chtěli byste na tom pracovat. Ke svému příteli také neuchylujete se jen ve chvílích smutku a trápení, ale chcete s ním prožívat vše, radovat se společně. Proto tak přistupujte i k andělům, které voláte si do svého života.

2) SVÍČKY A VŮNĚ

Andělé milují svit svíček i rozličné vůně. Zapálením svíčky dáváte jim na srozuměnou, že je chcete ve svém životě. Můžete zapálit i různé vonné tyčinky či vůně. Komunikují s námi skrze plamínky svíček. Zvednutím plamínku dávají nám najevo, že jsou přítomni. Odpovídat také mohou na otázky ANO-NE. Plamínek pohybuje se ze strany na stranu, značí NE, plamínek rostoucí vzhůru značí ANO. Pokud svíčka nereaguje, pak musíme položit otázku jinak.

3) ANDĚLSKÉ KARTY

Také pomocí andělských karet můžeme s andílky komunikovat. Položíme otázku a vytáhneme si jednu kartu. Tažená karta dá nám jejich radu či věštbu.

4) AUTOMATICKÉ PÍSMO

Cesta automatického písma je složitější pouze v tom, že můžete vkládat své vlastní myšlenky, a pak nevnímáte rady andělů. Nejjednodušším způsobem je položit otázku, na nic nemyslet, a čekat na odpověď. Někdy může se nám zdát odpověď zmatená nebo nepravděpodobná. Toho si nevšímejte, protože někdy pochopíme smysl až s odstupem času. 

"Dej tomu, koho miluješ křídla, aby byl volný. Dej mu domov, aby se měl kam vrátit. Dej mu lásku, aby ji nehledal jinde."

Co si o tom myslí andílci?

Křídla nejsou doménou jen nás, andělů. Křídla znamenají volnost, a volnost ve vztahu je žádoucí. Nikdy toho, koho miluješ, nemůžeš vlastnit. Pokud mu přistřihneš křídla, uletí ti. Neboj se, dám tomuto človíčku volnost, rád se k tobě zase vrátí. Každý člověk potřebuje mít pocit volnosti, tak na to nezapomínej. Nemůžeš ho svázat, zakazovat, neboť zakázané ovoce nejvíc chutná. Tak proč bys měl jít tomuto naproti? Taky nechceš být hlídaný, věčně omezovaný slovem i činem, chceš být svobodný. Stejně jako ten, který tě miluje. Jak by se ti líbilo, kdyby ti tvá láska říkala, co smíš, a co nesmíš? Co musíš udělat? Byl bys jen loutka, jíž jen někdo ovládá. Přijmi tedy přátele své lásky, jako by byli tvými přáteli. Přijmi svou lásku takovou, jaká je. Neboť neuhlídáš věrnost, ale můžeš předejít nevěře. Pokud učiníš svou lásku spokojenou, pak nebude hledat jinde, co u tebe jí schází. Pak můžeš dát své lásce volnost, a vždy vrátí se do tvé náruče.

Vytvoř láskyplný domov, aby se k tobě tvá láska ráda vracela. Možná nemáš nikoho a pouze hledáš. Nalezneš, pokud tvůj domov láskyplný bude, a ty s ním. Možná čekáš, až se tvá láska k tobě vrátí. Pak neseď v koutě a netruchli, neboť vrátí se v pravý čas. Pak pověz si, zda sám bys se sebou chtěl být? Vyzařuješ lásku, věříš si? Nebo jsi jen troska, uplakaná, nevěříš si? To všechno má vliv na prožití a příchod lásky. Čisté srdce hledá si opět čisté srdce. Pokud tvé srdce čisté není, pak potřebuje naplnit láskou. Nejdříve ho musíš naplnit svou vlastní láskou. Až tato láska bude zářit, přivábí toho, kdo chce s tebou vše sdílet. Přeci ani ty bys nechtěl vedle sebe nesebevědomého člověka, nebo člověka, který nevěří ti a tropí scény, i když k tomu důvodu nemá.

Tím dostáváme se k lásce. Abys ji mohl dát jinému, musíš jí umět dát také sám sobě. Jakmile to dokážeš, vstoupí láska do tvého života. Miluj sebe se všemi chybami, a ty chyby, které se ti na sobě nelíbí, odstraň, nebo je přijmi. Nezlob se na nikoho ani na celý svět, neboť lásku svou máš ve svých rukách a ve svém srdci. To, co vysíláš, to také se k tobě vrátí. Nezapomínej tedy na lásku, která ti byla dána, a hýčkej ji sám v sobě, nech ji růst, pak přijde láska do tvého života znenadání.

S láskou Raguel

Kdo z nás by nechtěl vidět a slyšet andílky! Nejen anděly, ale také duchy a další duchovní stvoření. Vnímat, mít zvýšenou intuici, umět naslouchat těmto stvořením. Vidět do budoucnosti, umět léčit, vyznat se ve starých, zapomenutých naukách. Jsou tři zvláštní znamení, které k tomu předurčují. Setkávám se s anděly již od svého narození, a nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, čím mohu být výjimečná, proč právě já (jako mnozí další) mám tento dar. Pokud zkoumala jsem náležitosti jednotlivých lidí, kteří jsou obdařeni stejně jako já (někdo více, někdo méně), našla jsem tři společné body, tedy to, co máme společného. Třeba i vy máte tento dar, a ani o tom nevíte, nerozvíjíte ho. Nebo třeba tento dar nemáte, ale chtěli byste toto vše, a stále se vám to nedaří, a vy nevíte proč. Projděme si tedy tyto 3 body společně. Kdo má všechny 3 body, jeho napojení je skutečně velké. Zde je možné vidět a slyšet nejen andílky, ale také duchy a další bytosti. Kdo splňuje první bod, a má ještě jeden ze dvou dalších bodů, umí naslouchat andílkům, vnímá duchy. Kdo má jen první bod, ale nesplňuje další dva body, ten má velice silnou intuici, mimosmyslové vnímání, věštecké sny.

1. Číslo 7 je zde velice důležité

Je třeba prozkoumat přímou rodovou linii. Tento bod máme všichni společný (tedy lidičky, se kterými jsem se setkala, a vězte, že nás není málo). Tedy rodová linie. Tu tvoří babička a dědeček, vždy z linie mužské, tedy rodiče vašeho tatínka. Ti měli určitý počet svých dětí. Je jedno, kolik těch dětí bylo, tedy vaši strejdové a tety. A přecházíme na jejich děti, tedy vaše sestřenice a bratranci. Zde se zastavíme a počítáme přesně tak, jak jste se postupně narodili. Uvedu zde příklad. Můj tatínek měl 3 sourozence, tedy mou tetu a 2 strejdy. Teta měla 3 děti, všichni starší než já. To máme číslo 3. Jeden strejda měl 2 děti, také starší než jsem já. To máme číslo 5. Druhý strejda měl jedno dítě, také starší než jsem já. To máme číslo 6. A můj taťka měl jen mě. Tedy jsem rozená sedmá v řadě z této linie.

2. znamení štír

Toto znamení je znamení smrti, ale také nového zrodu. Je osmým znamením zvěrokruhu, ležatá osmička značí nekonečno. Pokud jste se narodili právě v tomto znamení, a splňujete první bod, máte výjimečné schopnosti. K těmto bodům je třeba ještě připsat poslední bod. Někdo tento druhý bod splňuje, někdo splňuje první a třetí bod. A jaký je tedy ten třetí bod?

3. přelom dnů

Třetím bodem je přelom dnů, tedy čas, kdy jste se narodili. Je třeba být nočním tvorem, jež překlene dva dny zrození. Narodili jste se od půl dvanácté v noci do půl jedné ráno? V tomto časovém horizontu? Pak splňujete přelom dnů, kdy patříte do jednoho dne, ale máte energii a schopnosti dne druhého.

Pokud splňujete status posla andělů, pak spojte se s andílky a vyžádejte si své jméno. Dejte si pozor, vy nesete jméno od rodičů, vaše duše nese určité jméno, které ji dali andělé při vašem narození, a jméno jakožto posla andělů je také jiné. To obdržíte většinou od hlavních andílků, takto vás budou oslovovat, když k vám budou promlouvat. Mé jméno je Nabyelah. A jaké je to vaše?

Mnoho lidí se na tohoto démona vědomě i nevědomě obrací. Není přání jako přání, ale pokud chceme něco za cenu svého života, pak je to špatné. Toužit poznat je dobré, avšak toužit tak moc, že obětujeme cokoliv, je špatné.

Leviathan velice rád naslouchá všem, kdož žádají ho o poznání a chtíč. Zamilovat se do člověka je jistě v pořádku, chtít ho za každou cenu, i když ten člověk o to nestojí, je cesta k vyslovení přání Leviathanovi. A nejen v lásce.

Jak si představit Leviathana? Kdo měl možnost ho vidět, dá mi za pravdu, že je to opravdu ohavné stvoření. Dračí hlavy na šupinatém těle, s několika ocasy, na kterých má sečný konec, podobný štířímu ocasu, ale mnohem větší a nebezpečnější. Je jedním z démonických princů, zastupuje živel vody, nebezpečný, nespoutaný, smrtící. Jeho oči jsou červenožluté, ve kterých se snadno utopíte. Bible má částečně pravdu, když hovoří o Leviathanovi jako o mořském draku, ale je to velice mírné přirovnání.

Jakmile se v jeho spárech ocitnete, není příliš cesty ven. On vás prostě jen tak nepustí. Svým chtíčem sepisujete s ním smlouvu a vůbec nemusíte použít svou vlastní krev. Stačí, že svým přáním učiníte někoho nešťastným.

Něco jiného je požádat o spuštění Božích mlýnů, protože tam se trestá zlo, ale pokud obětujete nebo chcete obětovat dobrého člověka, pak nejedná se o Boží mlýny, ale o smlouvu s tímto ďáblem. A nemusíte mu tohoto člověka ani naservírovat, stačí, že po něm toužíte, ale on netouží po vás.

Dejte vždy pozor na to, co si přejete, mohlo by se vám to nejen splnit, ale s negativními vibracemi se to obrátí proti vám.

Vypovědět smlouvu s Leviathanem je tedy velice složité, ne však nemožné. Ale bude to něco za něco. Nepočítejte s tím, že se vás i poté vzdá, bude vás svádět, můžete onemocnět, můžete trpět nespavostí. Jen důsledná očista vás může poté zachránit, víra v Boha nebo vesmírné síly, dobrota vašeho srdce, laskavost. Jen tak se zbavíte Leviathana, jedině tak vám dá pokoj. Dokud nepomine úplné spojení, má ve vás zaseknutý drápek a jen tak vás nepustí. Čeká. Čeká na příležitost, na vaše selhání. 

Mnoho lidí si myslí, že andělé mají se dobře, vše umí, všechno znají, nic je netrápí. Jaká je však pravda? Andělé rodí se každým okamžikem noví, proto je složité určit přesný jejich počet. Jsou andělé "zaběhlí", které spočítat lze, a pak noví, které rodí se sice s Boží moudrostí, však jsou jako malé děti, které musí se svůj úkol teprve naučit.

Někteří jsou klidní, jiní trošičku nezbední. Noví andělé dávají o sobě lidem vědět všelijakými způsoby. Někteří rozprostírají kolem nás vůně, které jsou jim příjemné, jiní jsou o poznání hlasitější, kdy pátráme po bytě či domě, co by to mohlo být, a tito malí andělé – nezbedové mají velkou radost a myslí si, že hledáme právě je, že si s nimi chceme hrát.

Každý "zaběhlý" anděl dostane na starost pár takových nezbedů, aby je učil jejich úkolu, pro který byli stvořeni. Mají velký dar vše se naučit velice rychle, bez chyb. Někteří z nových andělů pomáhají lidem více, někteří méně. Ti, co pomáhají více, musí se trošku usměrňovat, neboť jejich touha pomoci je velká, a chtějí pomáhat i těm, kdož přání své nevysloví. To je trošku kámen úrazu, neboť bez vyslovení přání nesmějí pomáhat, i kdyby stokrát chtěli.

Ti, co jsou trošku ukázněnější, zase nedokážou vyslyšet celé přání, chtějí lidem pomáhat, ale dívají se více ne překážky, a ty je brzdí v pomoci. Tak či tak, ať patří k jakémukoliv extrému, musí se naučit dobře naslouchat, nehodnotit ani přání, ani chování lidí, přijmout přání takové, jak je vysláno k nim a pracovat na něm neúnavně, až do jeho splnění. Naučit se irelevantnosti času, naučit se porozumět touze lidských srdcí i lidských myšlenek. Pak stávají se teprve samostatnými anděly, plnící úkol, pro který byli stvořeni.

Tuto noc strávila jsem v modlitbách. Prosila jsem za lidi dobré vůle o naplnění jejich přání: o štěstí. Pro každého, kdo má Ježíše v srdci, pro každého, jehož krásnou součástí stali se andělé, a když jim věří, pro všechny, kdož nemají pochybnosti o svém přání nebo naplnění svého přání. Pro všechny, kdož přijali tuto kamenitou cestu jako to, co je nyní důležité k tomu, by došli svého vysněného štěstí.

Rozmlouvala jsem se svým přítelem, mým andělem, který doprovází mě na mé cestě, s archandělem Michaelem. Žádala jsem ho, by mi dal větší sílu pomáhat vám všem a dovést vás ke štěstí. Dnes poprvé oslovil mě zvláštním jménem: Nabyelah. Ptala jsem se tedy, proč mě takto oslovuje.

Odpověděl: " Toto jméno dostala jsi od nás, andělů, od našeho pána, za svou trpělivost s lidmi a za svou obětavost.

Odpověděla jsem: " Jen dělám to, co cítím ve svém srdci. Je to mou součástí, jiná být neumím."

Michael pravil: " Tímto jménem od této chvíle nazývati tě budeme, přijmi ho jako součást sama sebe." A já přijala.

Pokračovala jsem v modlitbách až do ranních hodin, kde přijala jsem milost a zázrak z nejvyšších míst, pro mnoho lidí, a toto vám postupně budu posílat, jak mi to přicházelo. 

Dvě strany má každá mince, tak jako Nebeské váhy mají dvě misky. Jedna váží dobro, ta druhá zlo. V každém člověku ukrývá se dobro i zlo, ale záleží na tom, čemu dáme větší šance, co budeme podporovat. Někteří lidé myslí si, že se zlem dosáhnou všeho. Jak se mýlí! Možná to chvílemi vypadá, že zlo vyhrává, mrchy mají větší štěstí u mužů, podnikatelé neohlížející se jsou úspěšní, diktátoři v lásce nikdy nezažijí opuštění. Ale tak tomu není. Každý náš čin je jako kapka, která přibude do našeho poháru života, nebo chcete-li, do jedné z misek Nebeských vah. Pak stačí, aby miska zla začala přetékat, a spustí se Boží trest na takového člověka. Je jedno, jak se mu dařilo, za peníze si Boží spravedlnost nekoupí. Pozemská spravedlnost je většinou slepá, ale Boží spravedlnost má vždy otevřené oči a trestá podle zásluh. Nebo podle zásluh odměňuje, to ve chvíli, kdy přetéká miska dobra.

Žádný člověk není naprosto šťastný, nebo naopak naprosto nešťastný. Možná se tak může cítit, ale ve skutečnosti to tak není. Slýcháme to často kolem sebe - nedaří se mi v práci, ve vztazích, propadám se do dluhů, teď ještě ty nemoci, za co mě Bůh trestá? Ale má to i světlou stránku, dobrou misku vah, tito lidé mohou vstát ráno z postele, cítí vůni květin, slyší zpěv v ptáků. Jiní lidé takové štěstí nemají, a přesto si nestěžují. Ano, může zde působit karma nebo prokletí, ale ve většině případů si toto své neštěstí lidé způsobují sami svým vnitřním nastavením. Ruku na srdce, koho se tato slova týkají, nemyslíte někdy na to, že se vám nedaří a neříkáte si: Stejně se mi nebude dařit. Stejně nepotkám toho správného partnera. Stejně mě na lepší práci nevezmou. Stejně onemocním další nemocí. Stejně ty dluhy nikdy nezaplatím. Tak proč bych se měl vlastně o něco snažit, když je to zbytečné? Ale skutečně je to zbytečné. Při snaze uvolňuje se energie, a pokud je jí hodně, stane se i nemožné. Negace zase do vašeho života přináší další negace, to je třeba si uvědomit. Čeho se bojíme, nebo co u sebe držíme, to u nás zůstane. Je to jen na nás, zda si věříme, protože tak, jak smýšlíme sami nad sebou, tak nás vidí i ostatní. Proč někoho lidé slepě následují, co tento člověk má, co vy postrádáte? Je to jednoduché. Věří si, věří, že bude lépe, dokáže se nastavit na lepší chod událostí. Není v tom tedy žádné věda, většinou v tom není ani prokletí, je to pouze o tom, jak si věříte, co chcete změnit a co pro to uděláte. Žádné kouzlo není tak mocné, aby vám dopomohlo k bohatství, ke skvělému partnerovi nebo skvělé práci. Je mocné natolik, aby uvolnilo potřebné energie, ale o zbytek se musíte postarat sami svým vlastním nastavením.

Tyto panenky zajímají vícero lidí, a protože je sama vyrábím a nabízím, nastal čas o nich také něco málo napsat. Mnoho lidí představuje si jen to nejhorší ve spojitostí s těmito panenkami. Ne vždy je tomu tak, i když tak tomu také může být.

Tyto panenky vyrábí se na přáníčka, a záleží na tom, zda jde o dobrý či zlý úmysl. Panenky s dobrým úmyslem, jako je láska, lepší práce, zdraví atd., zasvěcují se božstvu. Je třeba vybrat tu nejlepší bytost, smíchat ty správné bylinky, a dát na správné místo.

Je tu druhá možnost, kdy přejeme si své vlastní štěstí bez nějaké osoby. Tedy panenka bude představovat právě tuto osobu, ne nás samotné. Postup je vcelku podobný, vkládají se správné bylinky, vkládá se obličej člověka, kterého panenka představuje. Vkládá se i účel - například chceme, aby se zamiloval do někoho jiného, ale ne do konkrétní osoby, a nám dal pokoj, pak se v oblasti srdce musí použít jiné bylinky, právě na lásku. V konečné fázi záleží na tom, co vlastně tomu člověku přejeme, a dokončení se pak provádí posvěcenou jehlou, která nechá se zapíchnutá v předem určeném místě. Pak se ještě s touto panenkou dále nakládá, ale to zde popisovat nebudu, abyste to nepoužili pro zlé účely.

Pak je poslední způsob, a to je zlé přání. To je z těchto tří variant nejdrastičtější. První i druhá fáze postupu je téměř stejná, jen druhá se trošku liší a třetí je už odlišná zcela. Pokud chcete na toto návod, zklamu vás. Pokud použijete tuto formu, tedy třetí způsob, může se vám to jednoho dne vrátit, i když v tu chvíli docílíte toho, co žádáte. Není radno si s tímto zahrávat, pokud nevíte, jak na to, krok po kroku. A já jsem v tomto směru halena mlčením, protože zde si již zahráváme s něčím, čemu spousta z vás nerozumí. Panenka zla není hra, proto je lépe používat jí pouze k dobrým účelům.

Každý z nás má svého anděla strážného. Je u nás od našeho narození a ve chvíli smrti doprovází nás spolu s Azraelem, andělem smrti, a andílkem naší duše do nebeských výšin.

Mnozí z vás se mě ptají, jak se jejich andílek jmenuje. Stejně, jako může mít podobu, která je nám nejpříjemnější, tak má i jméno, které mu sami vybereme. Pochopitelně má náš andílek své vlastní jméno, ale slyší na jakékoliv jméno, které se nám líbí.

Jeho přivolání není složité. Stačí na něj pomyslet, oslovit ho - můj andílku nebo vyslovit jeho jméno. Náš anděl strážný je u nás, aby nás ochraňoval a upozorňoval na strasti, ale i na dobré věci. Můžeme si ho přivolat denně a vyprávět si s ním, jako se svým přítelem. Doprovází nás tedy, ví o našem každodenním bytí, ale je rád, pokud mu také o všem vyprávíme. Tím se naše spojení ještě více prohlubuje.

Anděl duše putuje s námi od zrodu naší duše a dohlíží na naší cestu. Vše, co se nám děje, si nějakým způsobem zasloužíme. Máme prožít i to zlé, abychom si vážili toho dobrého a nebrali to jako samozřejmost.

Vše, co se nám na našem životě nelíbí, nám ukazuje cestu, a měli bychom to respektovat, přijmout.

Můžeme si do svého života také přivolat andílky, které v tu chvíli potřebujeme. Vždy s nimi mluvíme s čistým srdcem, to je opravdu důležité.

Svíčky zapalujeme jako úctu k nim, ale také ke svému vlastnímu životu. Největší sílu mají ručně vyráběné svíčky, neboť do nich vkládáme také kus sebe samých, svou vlastní energii. Svíčky nikdy nesfoukávejte, neboť toto je bráno jako neúcta k andělům. Vždy ji zhasněte zhášedlem, lžičkou, nebo čímkoliv jiným, nebo ji nechte celou vyhořet.

Milují také vůně, proto jim můžeme zapálit také bylinky nebo vonné tyčinky.

Andílky můžete vidět jako světelné tečky nebo v jejich skutečné podobě. Zkuste se zadívat do jednoho místa, na nic nemyslete, dívejte se jakoby do prostoru a jistě i vy je zaznamenáte. Nebo zavřete oči a na nic nemyslete. Nechte jen tak plout obrazy, které k vám budou přicházet.

Jak vyslovit své přání? Především vaše přání musí být z hloubi vašeho čistého srdce. To je nejdůležitější aspekt. Bez toho jsou to jen prázdná slova. Andělé vidí váš život po celé linii, tedy ptát se na čas je zbytečné, neboť andílci skutečný, pozemský čas neznají. I kdyby vám ho nakrásně prozradili, můžete udělat tisíc a jednu věc, kdy si čas prodloužíte nebo naopak zkrátíte.

Pamatujte, že andílci vám pomohou splnit vaše přání, ale musíte pro to také sami něco udělat. Je to stejné, jako když si ráno čistíte zuby. Pokud si budete přát mít krásné a čisté zoubku, musíte vzít kartáček a pastu a zuby si vyčistit. To je energie, kterou do čistění vkládáte. To samé je s přáníčky, musíte udělat první krok a vykročit.

Mnoho lidí se také ptá, jak je to se svobodnou vůli člověka. Svobodnou vůli máme všichni, sami se rozhodujeme, co ve svém životě chceme a co ne. Ale i naše vůle je podřízena vůli Boží.

Náš život je naplánován jen zčásti. Vydáváme se z bodu A do bodu B. Bod B je nám předurčen, třeba skvělá práce. K tomuto bodu vede ale tisíce cest, po kterých se máme vydat. Opět buď si cestu zkrátíme tím, že půjdeme přímo, nebo prodloužíme, že půjdeme oklikou. Tato volba je v našich rukách a andělé tuto volbu musí respektovat. Pokud však máme do cíle dojít, pak tam dojdeme.

Další častou otázkou je, zda se máte modlit každý den. Nikdo vám to nemůže přikázat, nemáte to nařízené. Je to vaše volba. Můžete s andílky jen mluvit, nebo se obrátit na našeho pána v modlitbě. Nebo nedělat nic z toho. Nic z toho vám nikdo nepřikáže. Modlíme se ve chvíli, kdy to vychází z našeho srdce, stejně, jako si povídáme s andílky, když to tak cítíme. Opět to musí vycházet z našich srdcí, ne proto, že musíme.

Další otázka, kterou mi pokládáte, se týká pohlaví andílků. Andílci jsou bezpohlavní, ale jsou obklopeni energií. Jejich jména tedy nesouvisí s pohlavím, ale souvisí s energií, a posláním samotných andílků.

Někdy se stávají věci mezi Nebem a Zemí, kterým příliš nerozumíme, zvláště když jsme malí. Malý človíček v dětském věku může se bát čehokoliv, zvláště když se k nějakému místu pojí děsivý příběh. Tak tomu bylo i se zásuvkou u mé babičky. Byla velice zvláštní a vždy mě přitahovala. Všude, doma i u babičky, byly bílé, nebo krémové zásuvky, krémové ale spíš stářím, než barvou jako takovou. Ale jedna zásuvka byla jiná. Byla celá černá a nikdy se do ní nic nezapínalo. Babička říkala, že v ní sídlí démoni, které kdysi přivolala. Nebyla asi ani napojena na elektriku, jen tam prostě byla. Byla zvláštní i svým tvarem. Nebyla hranatá, spíše taková asymetrická, jakoby vyřezávaná do ornamentů.

Když jsem byla u babičky, nikdy mi nedovolila spát u této zásuvky. Ale já, malý zlobivý štírek, jsem pochopitelně chtěla zjistit, co je na tom všem pravdy. A tak se stalo, že babička usnula a já se vykradla právě k této zásuvce a spokojeně jsem si k ní lehla. Měla jsem ji u nohou, abych na ní dobře viděla. Dlouho jsem na ní hleděla, ale nic se nastalo. Únava mě zmohla a já usnula.

Zdál se mi hodně zvláštní sen. Ve snu zjevilo se mi okno, které jsem měla po své levé straně, viděla jsem ho zcela zřetelně. Nemohla jsem se od toho okna odpoutat. Najednou se rozhrnul závěs a tam byla ona. Postava v černé kápi, oči jí žhnuly, a já strachy ani nedýchala. Proplula oknem a sedla si na mě. Byla strašně lehká, vůbec jsem jí necítila na sobě sedět, jen ji viděla, jak sedí. Najednou se z rukávů vyhrnuly ruce s pařáty. Velké, černé. Ucítila jsem je na svém krku. Strašně studily a já nemohla dýchat. Dusila jsem se, a snažila se křičet.

Babička vzbudila mě z tohoto zlého snu a já už nikdy pod touto zásuvkou nespala. Tento příběh ale tímto zdaleka nekončí. Zajímavosti udály se až po smrti mé babičky. Šli jsme vyklízet její byt, a já chtěla ještě naposledy tuto zásuvku vidět. Ale ona tam nebyla. Ptala jsem se, kdo ji odstranil, ale nebylo tam nic, jen zeď a v místě, kde bývala zásuvka, zůstala jakoby ohořelá zeď. Nikdo nevěděl, kam se poděla, jako by tam nikdy nebývala.

Cesta do těla byla zdárně dokončena a bylo třeba učit mou duši novým věcem. O to se staral anděl jménem Gabriella. Tento anděl je s každým vyvíjejícím se miminkem, aby ho připravil na to, co ho čeká. Miminkům je dobře v bříšku maminky, neboť se tam cítí v bezpečí. Jak miminko roste, vyvíjí se a i duše se vyvíjí.

Zhruba v polovině doby strávené v bříšku, zhruba 5 měsíců od početí, je duše připravená. Čím déle v bříšku přebývá, tím lépe. Nejen z hlediska vývoje těla, ale také z klidu duše. Dříve narozená miminka jsou více neklidné a více bojácná. Pak se příliš upínají na rodiče, případně na jednoho z nich, a trvá jim mnohem déle, než se osamostatní a zbaví se strachu z opuštění.

Ve chvíli porodu Gabriella odchází a miminko je nyní odkázáno na rodiče. Na rozloučenou položí Gabriella prst přes ústa miminka. Každému miminku proto zůstává nad pusinkou malá prohlubeň. Je to proto, aby si andílky nechali ve svém srdci a nezapomněli s nimi komunikovat.

Vybíráme si ho, vybírá si on nás, nebo nám ho přiděluje Bůh? To jsou otázky, které Vás zajímají velice často.

Začneme tedy popořádku. Každý člověk má u sebe hned několik andělů, kteří ho doprovázejí životem. Když se duše narodí, získává anděla duše. K prvotnímu zrození předchází vývin, stejně jako u lidského miminka. Jen duše není v ničím bříšku. Aby si člověk dokázal představit zárodek duše, je jako neforemná kulička, velice průsvitná, s mnoha žilkami, něco jako deformovaný průhledný míček, velice malý, ne větší než špendlíková hlavička. Lůnem je něco jako lastura, hodně podobná. Můžeme si tedy představit duši jako takovou perlu v lastuře. Tato lastura je stvořena anděly, tedy anděl duše vlastně může za to, že se Vaše duše zrodila. Některé duše proplouvají mnoha životy, některé duše však prožívají svůj úplně první život. Ty duše, které proplouvají životy, anděla duše nemění. Tento anděl je s námi až do okamžiku, kdy prožijeme svůj poslední život a odebereme se do univerza duší, nebo, má-li některá duše velké štěstí, může se stát andělem. Anděl duše tedy proplouvá s námi všemi životy. Na otázku, kdo nám ho přiděluje, odpověď je jednoduchá - nikdo, anděl duše sám se postarat o početí naší duše i o její existenci.

Dalším andělem, kterého máme u sebe, je anděl životního poslání. Nutno podotknout, že každý člověk na Zemi má své poslání určeno, stejně jako radosti a bolesti. Jak velké radosti nebo bolesti budeme prožívat, za to si můžeme sami svým nastavením, svými činy. Ale některé jsou nám prostě určené. Tento anděl snaží se vést nás po správných cestách, dává nám do života různé příležitosti, ale i překážky, pokud se vydáme jinou cestou. Tohoto anděla určuje anděl naší duše. Ten nás zná ze všech andělů nejvíce, zná naše nastavení i náš osud. Může nahlížet libovolně do knihy osudu a vést nás tak po cestě životem.

Posledním andělem, kterého máme u sebe, je náš strážný anděl. Tento anděl dohlíží na naše bezpečí, varuje nás před nebezpečím, občas nám klade klacky pod nohy, když je to nutné, ale i tím nás chrání před mnohem větší katastrofou. Dohlíží na naši svíčku nahoře v mezinebí, aby dobře hořela a předčasně nezhasla. Jakmile nám plamínek zlobí, plápolá, jde z něj kouř, v tu chvíli blíží se k nám nějaká závažná nemoc nebo nehoda. Když hoří klidně, nic zlého se nám nestane. To vše má na starosti náš anděl strážný. Ten je volen většinou podle dne našeho narození, někdy však také z ostatních strážných andělů, kteří zastupují právě anděla narození. Tohoto anděla volí vždy Bůh, podle struktury a životního poslání naší duše. Pokud nemáme zvláštní poslání na Zemi, je nám přiřazen jeden ze 72 andělů podle našeho narození, pokud však máme určité poslání, získáváme archanděla nebo ještě vyššího anděla, jako našeho strážného anděla.

To jsou 3 základní andělé, kteří nás provázejí naším životem. V průběhu naší pozemské cesty si ale můžeme přivolat jakéhokoliv andílka, nebo je nám přidělen. Přidělení andělé jsou většinou jen na chvíli, podle toho, co právě řešíme. Pokud tedy třeba bojujeme s láskou, hledáme, trpíme, pak nás obklopí andělé lásky, kteří nám pomáhají najít tu pravou lásku. Tyto anděly, pokud je člověk vnímavější, může spatřit, někdy se zjeví ve své skutečné podobě, někdy v takové, která je nám příjemná, nebo kterou jsme si jako děti vysnily. Jejich těla nejsou z masa a kostí, tedy mohou se transformovat do jakékoliv, nám příjemné, podoby. 

Mnoho lidí myslí si, že je to jen tabulka, hračka, někteří přistupují k ní ze zvědavosti, ale mnoho lidí již na svou zvědavost doplatilo. Kdo by si nepřál spojit se ze zemřelými, mluvit s nimi, přijímat jejich vzkazy? Někdy s oblibou říkám, že mrtvých netřeba se bát, živí jsou daleko horší než mrtví. Ale je to skutečně tak?

Quija je brána do jiného světa, světa, kterému spousta lidí nerozumí. Je to chtíč, který lidi vede otevřít tuto bránu, hranice poznání a vědomí. Chtíč ale vždy přináší zlo, a v těchto tabulkách ukrývá se zla více, než lidé sami tuší. Ano, je to brána do jiných světů, ale těch světů je několik a ne vždy přivolají se ti, s nimiž toužíme hovořit.

S každým použitím otevírá se brána zla, která by měla být uzavřena. Démoni, kteří skrze Quiju vstupují do našeho světa a právě do života toho, kdo je vyvolá, i když nevědomky.

Je jedno, zda máte vytvořenou svou vlastní quiju, nebo zda si ji někde koupíte. Vlastní vytvořená je mocnější pouze v případě, že je malována krví, ale zároveň také nebezpečnější.

Já sama mám také jednu vlastnoručně vytvořenou, ale použila jsem ji jen 2x. Před použitím je zapotřebí vytvoření nejen kruhu, ale také dokonalé ochrany. A pak také musíte vědět, s kým mluvíte, a to je právě to nebezpečí, že démoni mohou se vydávat za někoho, s kým mluvit chcete. Já ji použila jen na odvolání démonů usazených v domě, kteří byli jinou tabulkou vyvoláni.

Proto určitě doporučuji, nepoužívejte tyto tabulky, pokud si nejste vědomi všech možných následků. A věřte mi, že následky nelze popsat slovy jinými, než utrpení.

Ono je to jistě zábavné, sednete si s přáteli, zapálíte svíce, chytnete se za ruce, spojíte se v jeden kruh. Zpočátku dějí se věci, které se vám líbí, nebo se třeba nestane v tu chvíli nic. Vy na to zapomenete, ale démon sám se vám ozve. A to nebývá zrovna nejpříjemnější.

Proto vyvarujte se těchto her. Možností, jak bezpečně mluvit se zesnulými, je více. A nepotřebujete k tomu žádnou tabulku.

Nelekejte se, nebudeme vyvolávat mrtvé, ani je oživovat. Řeč je o andělu smrti, Azraelovi. Někdy je složité rozhodnout mezi životem a smrtí, složité pro člověka, co teprve pro tohoto černého anděla.

Pokud někdo je velice nemocný, můžeme mu pomoci v uzdravení. Tedy většinou tomu tak je. V některých případech to však možné není.

Tedy uvedu příklad mého tatínka, který byl 3 roky před svou smrtí na pokraji smrti, ale dostal novou šanci. Tenkrát ani lékaři nevěřili, že by se relativně zdravil. Ale hezky popořádku.

Vnímavější lidé, nebo lidé blízko smrti, spatří Azraela. Děje se to pár dní před skonem člověka, kdy připravuje nás na cestu nahoru. Proto také se lidé ze dne na den uzdraví, nebo se jim zázračně uleví, ale trvá to většinou méně než 1 den. To proto, aby tělo neodcházelo ztrápené, aby byla duše se svým odchodem smíření.

Co když ale ještě nechceme, aby někdo odešel? Aby tu ještě nějakou dobu zůstal? Lidé většinou zapálí si bílou svíčku a žádají o uzdravení člověka. Tento postup však není dobrý. Ano, je nejjednodušší, ale ne správný.

Anděl smrti je zahalen černou aurou, není bílý nebo barevný, jako ostatní andělé, ale je skutečně černý. A přesto je to dobrý anděl. Nemá kosu, jako smrtky v pohádkách a vyprávění. Přináší klid do duše, laskavost, a ta se mu odráží v očích. Co tedy dělat, když chcete žádat Azraela o nějaký čas pro určitého člověka? Je to trošku drastický způsob, ale většinou funguje.

Zapálíme si tři svíce, já na to používám svíce ve tvaru faluse, protože to je nejsilnější artefakt. Jedna svíce by měla být černá, ale ne jen na povrchu, ale i zevnitř. Každá částečka vosku měla by být černá. Dvě svíce by měly být bílé. Všechny tři svíce měly by být stejně vysoké a pálené na jednom talířku. Já samozřejmě používám ještě další svíce, ale pokud chcete si sami udělat malý rituál pro prosbu Azraelovi, tyto tři svíce vám stačí.

Zapalte je, svíce kreslí trojúhelník, kdy bílá svíce je na východu. Přivolejte Azraela, stačí vyslovit jeho jméno. A nyní je to nejdůležitější a také nejsložitější. Čím více slz při tom uroníte, a budou od žalu a smutku, tím větší to bude mít sílu. Poproste Azraela, aby vašemu milovanému člověku dal ještě nějaký čas na Zemi, povězte důvod, proč to žádáte, nebo ať si ho vezme a nenechá ho trápit.

Většinou Azrael vyhoví první žádosti, ale je třeba říci obě části, aby se Azrael sám rozhodl, zda si duši umírajícího člověka vezme, nebo ji nechá ještě na tomto světě. Pak vám dopřeje potřebný čas na rozloučení se s tímto člověkem, většinou několik měsíců nebo let.

Toto je asi pro mnoho lidí hodně obtížné, protože žádat uzdravení je snadné, ale prosit o smrt, to už chce pořádnou odvahu. A kdo volá Azraela, odvážný být musí. Bez toho to prostě nejde.

Jakmile Azrael vyhoví vašemu přání, můžete přivolat Rafaela, aby léčil nemocného, a dopřál mu spokojené dny, týdny, měsíce nebo i roky na tomto světě.

Nezapomeňte nakonec poslat vosk po vodě. Nepokoušejte se dívat Azraelovi do očí, i kdybyste byli natolik vnímaví, že byste ho spatřili. Anděl smrti přináší smrt, a tak, jak je v jeho očích klid pro umírajícího, tak je tam i hloubka smrti, která může být pohledem předána do zdánlivě zdravého těla. 

Ježíš pravil: Není nutné mnoho vědět, aby ses mi líbil. Stačí, že mne miluješ, velmi miluješ. Takže zde se mnou mluv tak, jako bys mluvil s tvým nejlepším přítelem.

Chceš mě za někoho o něco poprosit?

Řekni mi jeho jméno a potom mi pověz, co chceš, abych teď pro něho udělal. Vypros si mnoho – neváhej prosit. Mluv ke mně jednoduše a upřímně o chudých, které chceš utěšovat, o nemocných, které vidíš trpět, o zbloudilých, které toužíš vrátit na správnou cestu. Řekni mi o každém alespoň slovo.

A potřebuješ nějakou milost pro sebe?

Jestli chceš, napiš mi něco jako listinu se vším, co potřebuješ. Přijď, přečti ji v mé přítomnosti. Řekni mi otevřeně, že jsi snad pyšný, sobecký, nestálý, nedbalý… a potom mne popros, abych ti přišel na pomoc, zbavit se toho všeho s větším nebo menším úsilím, tak jak chceš. Nestyď se. Je mnoho spravedlivých, mnoho svatých v nebi, kteří měli přesně stejné chyby. Ale oni se pokorně modlili… a později se od hříchů osvobodili. A neváhej také prosit o své zdraví, jakož i o šťastné dokončení studií, své práce, obchodů. Vše to ti mohu dát a tobě dám, a přeji si, abys mě o to prosil, jestliže to není proti tvojí svatosti, ale pro ni a její podporu. Co potřebuješ zrovna dnes? Co pro tebe mohu udělat? Kdybys věděl, jak moc si přeji ti pomoci!

Máš právě nějaký plán?

Vyprávěj mi ho. Čím se zabýváš? Na co myslíš? Co si přeješ? Co mohu udělat pro tvého bratra, co pro tvoji sestru, pro tvé přátele, pro tvou dinu, pro tvé představené? Co pro ně chceš udělat, co chceš udělat pro tvé bližní? A co já? Nepřeješ si, abych byl veleben? Nechtěl bys udělat také něco pro mne? Něco dobrého pro své přátele, které máš velmi rád, a kteří možná žijí bez myšlenky na mne? Řekni mi: Co budí dnes hlavně tvoji pozornost? Co si toužebně přeješ? Co děláš pro to, abys toho docílil? Řekni mi to, když se ti něco nepovede, a já ti povím důvod tvého neúspěchu. Nechceš si mne získat pro sebe? Jsem Pán srdcí, a s mírným násilím je přivedu tam, kam chci, aniž bych rušil jejich volnost.

Cítíš se snad smutný nebo máš špatnou náladu?

Pověz mi ve všech detailech, proč jsi smutný? Kdo tě zranil? Kdo urazil tvou sebelásku? Kdo tebou opovrhoval? Řekni mi všechno, a brzy se dostaneš tak daleko, že mi řekneš, že podle mého příkladu všechno odpouštíš, všechno zapomeneš. Jako odplatu přijmeš moje utěšující požehnání. Máš strach? Cítíš ve své duši neurčitou zádumčivost, která je sice neoprávněná, ale přesto ti nepřestává rozdírat srdce? Vrhni se mé Prozřetelnosti do rukou. Jsem u tebe, na tvé straně. Vidím všechno, slyším všechno, a ani na okamžik tě neopustím. Cítíš odpor u lidí, kteří tě dříve měli rádi, kteří tě teď opustili, na tebe zapomněli a oddálili se od tebe, a to bez nejmenšího důvodu? Pros za ně, a já je přivedu zpět na tvou stranu, jestliže nebudou překážkou na cestě k tvé svatosti.

Nechceš mi sdělit nějakou radost?

Proč se mi nesvěříš, jsem přece tvůj přítel. Pověz mi, co od poslední návštěvy u mne utěšilo tvoje srdce, co tě přivedlo k smíchu? Třeba jsi zažil příjemné překvapení. Možná, že jsi obdržel radostnou zprávu, dopis znamení náklonnosti. Možná, že jsi překonal nějakou těžkost, a dostal se z beznadějné situace. To vše je moje zásluha. Jednoduše řekni mně: Děkuji, můj Otče.

Nechceš mi něco slíbit?

Čtu si v hlubině tvého srdce. Člověk se dá lehce oklamat, ale Bůh ne. Takže se mnou mluv zcela upřímně. Rozhodl jsi se už nehřešit? Zříci se toho předmětu, který ti škodí? Už nečíst knihu, která dráždila tvou představivost? Nestýkat se s kamarádem, člověkem, který zmátl mír tvé duše? Budeš k tomu jinému člověku, na kterého ses dosud díval jako na nepřítele, a který s tebou opovrhl, zase mírný a laskavý, ochotný? Dobře, běž zase zpět ke svému obvyklému zaměstnání, ke své práci, ke své rodině, ke svému studiu. Ale nezapomeň na tu čtvrthodinku, kterou jsme tu spolu strávili. Zachovej si pokud možno mlčení, skromnost, vnitřní soustředění a lásku k bližnímu. Miluj mou Matku, která je také Matkou tvojí. A přijď zase se srdcem, které je ještě více naplněno láskou a které se ještě více obětovalo mému Duchu. Potom najdeš v mém srdci každý den novou lásku, nové dobrodiní, novou útěchu!

A teď se pomodli:

Duše Kristova, posvěť mne. Tělo Kristovo, uzdrav mne. Krvi Kristova, opoj mne. Vodo z boku Kristova, omyj mne. Umučení Kristovo, posilni mne. Ó dobrý Ježíši, vyslyš mne. Do svých ran, ukryj mne. Nedopusť, abych se od tebe odloučil. Od nepřítele zlého uchraň mne. V hodině smrti navštiv mne. Přikaž mi příti k tobě, abych tě se všemi svatými chválil, na věky věků. Amen

Text: Antonius Maria Claret (1807-1870) - biskup

Přát si je snadné i těžké zároveň. Říká se: dej pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to vyplnit. Ač se to mnohým může zdát nemožné, je v tom skrytá velká pravda.

Co je to vlastně přání? Je to myšlenka se spoustou emocí. A každá myšlenka letí nahoru, kde je zpracována. Někdy rychleji, někdy pomaleji. Není zvláštní, že negativní myšlenky se plní téměř okamžitě. Je v nich spousta emocí, a ty přání posilují. Někdy se může zdát, že žádné emoce nepočítáme, třeba když si říkáme: snad nezakopnu, snad to neupustím... A co se stane? Přesně to, co nechceme. Může to mít dvojí vysvětlení. Andílci žádný zápor nepřijímají, prostě ho vypustí z naší myšlenky. Pak přijmou naší myšlenku stylem: snad zákonů, snad to upustím. Nebo to má i jiné vysvětlení. Je v tom velká emoce, nazvaná strach. I když si strach nepřipouštíme, je v nás. Také se tomuto říká pošeptání. Pošeptání patří mezi neúmyslné kletby. Jděte kolem člověka, a řekněte si v duchu: zakopni. A ejhle, je to tu. Je to negativní emoce, zvaná nepřejícnost. Pokud takový člověk nemá dostatečnou ochranu, zakopne. Záleží na tom, co je silnější, zda naše emoce, nebo jeho ochrana.

A tak je to se vším. Negativní emoce jsou prostě silnější, netlačíme příliš na pilu, prostě z nás vyletí. A dopad je až neuvěřitelné rychlý. Na druhou stranu láska, kterou řeší mnoho lidí, je pomalá, někdy až moc. Těšíme se na ni, a tak si ji brzdíme. Navíc láska je pozitivní emoce, čistá, je zakotvena v našem srdci, a tak k nám přichází velice pomalu.

Přeji vám, aby se vám přáníčka plnila tak, jak si skutečně přejete, neboť někdy se nám přáníčko splní, avšak zcela jinak, než jsme zamýšleli. Proto dejte pozor na to, co si přejete, a jak své přáníčko formulujete.

Mnoho z vás si přeje splnění svého přání, ať jste již ho odevzdali jakoukoliv formou - myšlenkou, rituálem... Neplní se přání jen vyslaná přes rituál, ale i vy doma, vy všichni, můžete požádat sami o splnění svého přání. Skutečně ale umíte odevzdat své přání? Skutečně se na toto splnění umíte nastavit? Někdy vyšlete pouhou myšlenku a ona se vám v krátkém čase splní. Vyšlete jí, a andělé jí zachytí. Touto myšlenkou se poté přestanete zabývat. A to je síla rychlosti splnění vašeho přání.

Proč se tedy přání plní, když ho vyšlete a již se tímto přáním nezabýváte? Odpověď je jednoduchá - právě proto. Protože ho nedržíte u sebe, vyšlete ho pouhou myšlenkou k andělům. Každá negativní zpráva, která se vám donese, má nás upozornit na to, že děláme něco špatně. Čekáte na návrat partnera a stále nepřichází, a vy byste tak rádi něco udělali. Tak se k vám donášejí zprávy o jeho vztahu, potkáváte ho, nebo naopak ho zavalujete smskami. Ale proč má číst něco, co vlastně sám ve svém srdci ví? Proč k nám chodí tedy tyto negativní zprávy nebo naopak "ticho"? Protože tací, jací jsme teď, nás naši partneři nechtějí. Nechtějí sobce, kteří touží mít nás u sebe jen proto, aby nebyli sami, aby neplakali, aby se netrápili. Chtějí mít sebevědomé, milující partnery, kteří jim dopřejí dostatek svobody. Stejné je to s prací a penízky. Proč k nám penízky nechtějí přijít? Proč, když na ně přestanete myslet a jedete na dovolenou, nebo strávíte víkend s kamarády, najednou přijdou za námi? Opět je důvod jednoduchý - protože to v tu chvíli pustíme, nemyslíme na to, nedržíme to u sebe. Proč se tedy někomu daří? Protože nepřemýšlí, co bude zítra, zda vydělá penízky, a věnuje se sám sobě, svým přátelům, relaxu. Proč je někdo s tím, koho miluje? Protože nepřemýšlí nad tím, že by s tímto člověkem nebyl, nepřemýšlí nad tím, že ho druhý nemiluje. Nechávají to volně plynout. A to nás vede k zamyšlení - děláme my sami něco špatně? Přeci chceme být šťastni. Chceme se radovat ze života, mít lásku u sebe, mít dobrou práci, mít z čeho žít. Nebo jen zažívat to, co ostatní, netrápit se zbytečnostmi, nevnímat falešné lidi, kteří nám nahlas přejí štěstí a vlastně nám ho nepřejí, nevnímat závistivé a zlé lidi, kteří se snaží nám uškodit.

Pojďme tedy společně odevzdat toto přání, netrápit se, že jsme stále sami nebo že nám chybí penízky na to, co v tuto chvíli potřebujeme. Sedněme si tedy a zavřeme oči, společně. Představme si prázdný košík, do kterého vložíme své přání. Odevzdejme toto přání našemu strážnému andělu a nemysleme na něj, vypusťme ho z hlavy. Nemysleme na něj pár dnů či týdnů, zakažme si každou myšlenku na toto své přání. Nastavme se, že víme, že nám ho náš andílek splní. A nevnímejme poznámky ostatních, nevnímejme, co se k nám donáší. Nebuďme smutní a radujme se ze života. Tak otevřeme bránu lásce, štěstí, prosperitě.

Věřím vám, že toto dokážete. Každý z vás, který si řekne, že toto dělá, nechť pohlédne do své duše, pohlédne a popravdě si odpoví, že skutečně to tak je. Nechť si každý z vás odpoví, zda jste připraveni na splnění svých přání. Ano, mnozí z vás připraveni jsou, ale většina z vás není. A ty z vás, kteří připraveni v tuto chvíli jsou, dočkají se v brzké době. Kdo však z vás připraven není, dejte si ruku na srdce a objevte v sobě tu trhlinu, která se musí zacelit. Andělé jsou u vás, a jsou připraveni vám vaše přání splnit.

Ukažme si to na příkladu: Máte práci (tedy andílky u sebe), máte smlouvu (tedy vyslovené přání), ale musíte ráno vstát, obléknout se a jít do této práce (odevzdat zcela své přání). Je to tak prosté a jednoduché. Bez této námahy nedojdete do práce, stejně jako bez námahy naprostého odevzdání svého přání nedojdete naplnění svého přání. Až vstanete a dojdete do práce (až své přání odevzdáte a nebudete ho držet u sebe), bude vše tak, jak být má.

Někdy je to hodně těžké. Já sama jsem si tímto prošla, když můj tatínek na tom nebyl nejlépe a nikdo nevěřil, že uzdraví se. Udělala jsem rituál, kde žádala jsem Azraela, by si tatínka vzal, by se netrápil, nebo mi ho ponechal, ale uzdravil ho. Věděla jsem, že musím vypustit toto přání, tak jsem se jím, byť s těžkým srdcem, přestala zabývat. Odevzdala jsem to zcela Azraelovi. A on usoudil, že mi ho tu ještě nějakou dobu ponechá a tatínek se začal uzdravovat. Síla myšlenky a přání je velká, jen když ho dokážeme odevzdat a již se jím nezabýváme. 

Také byste chtěli vidět a slyšet andílky? Není nic jednoduššího, neboť můžete si s nimi povídat, stejně jako já. Některým z vás se to již podařilo, a z toho mám opravdu velkou radost.

Nejlepší prostředí, jak s nimi navázat kontakt, je příroda. Můžete zajít třeba do lesa nebo na louku. Ale můžete s nimi komunikovat i doma.

KOMUNIKACE V PŘÍRODĚ

Můžete použít smluvený talisman, který při komunikaci budete používat. Vezměte si ho s sebou, když vyrazíte do přírody. Nejlepším talismanem je přírodní materiál, jako je třeba kamínek. Ten volte vždy takový, by se líbil nejen vám, ale i andílkům. Můžete volit kamínek, který najdete v přírodě, nebo si ho koupit. Poslouží vám stejně dobře oblázek, který se objevil na cestě, jako kupovaný drahokam či polodrahokam. Každý kamínek vyzařuje určitou energii. Pokud držíte kamínek v ruce, a cítíte teplo u svého srdíčka, nebo vás kamínek k sobě přitahuje, našli jste ten správný.

Tento kamínek zasvěťte 4 živlům a jejich andělům. Úplňková noc je na toto nejpříhodnější. Oheň - protáhněte kamínek skrze plamen svíce. Vzduch - protáhněte ho nad vonnou tyčinkou nebo kadidlem. Voda - ponořte ho na 3 minuty do vody a pak důkladně čistým hadříkem přeleštěte - zvláště u těch kamínků, které nemají vodu příliš v lásce. A nakonec ho položte do soli nebo čisté hlíny a tam ho nechte celou noc. Ráno je připraven k použití.

Kamínek držte v levé ruce při komunikaci s andílky. Nejprve vyčistěte svou hlavu od všech myšlenek. Vaše mysl musí být čistá, stejně jako vaše srdce. Pokud budete chtít andílky požádat o jakékoliv přání, pamatujte, že vaše přání nesmí nikomu ublížit. Také není vhodné použít před komunikací s andílky léky - jako jsou antidepresiva nebo analgetika. Ta snižují vaše vnímání a spojení tedy není možné. Pokud berete tyto léky, nevysazujte je, ale požádat andílky stejně můžete, jen nezaznamenáte jejich odpověď.

Při komunikaci doma můžete použít kromě kamínku také vlastnoručně vyrobenou svíčku. Již při výrobě ji zasvěťte andílkům. Barvu a tvar volte podle svého srdce. Jednou zasvěcenou svíčku však používejte i nadále. Tedy jaký tvar a barvu použijete, použijte i na další svíčku, pokud jí budete potřebovat. Po komunikaci s andílky svíčku můžete zhasnout, ale ne sfouknout, toto se považuje za neúctu. Použijte zhášedlo nebo cokoliv jiného. U zapálené svíčky musíte být, tedy od ní neodcházejte. Pokud si vyrobíte malou svíčku, můžete jí nechat vyhořet, u větších svíček nelze udržet pozornost delší dobu, tu můžete po komunikaci zhasnout. Pokud se vám nepodaří navázat spojení hned na poprvé, nezoufejte. Andílci vás slyší i tak. A později se vám to jistě podaří. 

Tak, jako rodí se duše člověka, rodí se také andělé. Mnoho andělů bylo zrozeno, aby pomáhali a vedli nás ze světa temnot do světla. Tito andělé pomáhají a chrání. Pak jsou však andělé, kteří rodí se z lidské bolesti. Ze slz rodí se mnoho andělů, andělů radosti, kteří jsou připraveni pomoci.

Andělé dají se vidět i slyšet, a člověk blázen být nemusí. Malé děti vidí anděly, duchy, a další bytosti, a blázni rozhodně nejsou. Jen jsou vnímavější pro tento "jiný" svět, nádherný svět.

Porozumět andělům, jejich slovům, jejich poselstvím, vyžaduje čas. Andělé čas neznají, neřeší ho příliš, neboť jsou od tohoto lidského výmyslu oproštěni. Je to prosté - nemusí stávat do práce, nemusí hlídat, aby nezmeškali schůzku - pomáhají ve chvílích, kdy je to skutečně potřeba, a kdy jsou požádáni. Někdy člověk může si připadat, že odvrátili se od něho, že zažívá mnohá příkoří, která unést se již nedají, ale tak tomu není. I bolest lidská je součástí života, z bolesti vzniká pochopení a pak teprve člověk může se vydat tou správnou cestou. Svět není černý a bílý, je krásně barevný. Nechat se vést anděly na každém kroku je zcela nemožné - člověk není loutka a chyby patří do každého života. Narodili jsme se se svobodnou vůlí, jen my se rozhodujeme, kam naše pozemská cesta povede. Můžeme se anděly nechat vést, můžeme jim dovolit, aby nás doprovázeli, můžeme chybovat a učit se. Někdy klademe si otázku, kdy naše utrpení skončí. Odpověď však leží před námi - až pochopíme, co pochopit máme, až přijmeme to, co k nám přichází, ať již dobré nebo špatné. Neboť každá zkušenost nás vede dál.

Jak jsem již zmínila, není jen svět andělů, ale také duchů. Bydlet u hřbitova má své výhody i nevýhody. Mnozí lidé bojí se těchto míst, hřbitovů, pohřebišť, cítí tam smutek a bolest, ale tato místa jsou také plná příběhů. Tato místa jsou plná nepostradatelných lidí, kteří pracovali a snažili se vyjít všem vstříc, až nakonec odešli z tohoto světa, aby zjistili, jak nahraditelní jsou. Jsou to příběhy lásky, bolesti, štěstí i strachu. Je mi dovoleno tyto příběhy poslouchat, a průběžně vám je budu přinášet. V některých příbězích se možná poznáte, a sdělením chyb, které tyto duše dělali, můžete si vzít poučení, pokud budete chtít.

Život je také o rozcestích, na kterých občas stojíme. Někdy připadat nám může, že jsme "vycucaní" jak citrón, nic nás nebaví, cítíme se bez života. Máme práci, která nás nenaplňuje, vztah, který se nám hroutí... V tu chvíli stojíme na rozcestí a máme se zastavit, abychom buď pokračovali na své cestě, nebo se naopak vydali cestou jinou. Na těchto rozcestích vkrádají se nám záležitosti minulých inkarnací, minulých životů, do našeho života. Prožíváme to, co jsme už prožívali, co jsme zcela neuzavřeli a přinesli jsme si do tohoto života.

Není šťastného ani nešťastného člověka. Člověk nemůže být zcela šťastný, neboť pak by nepokračoval na své cestě, zastavil by se, a jeho život ztrácel by smysl. Ani zcela nešťastný, neboť neštěstí je jen odraz naší duše, našeho nastavení, a vše se v jedné vteřině může otočit.

Štěstí a neštěstí chodí vždy ruku v ruce, a záleží jen na nás, koho za tu ruku chytíme - štěstí, nebo neštěstí? Někdy štěstí vydává se za neštěstí a opačně. Je tedy třeba dobře volit, poslouchat své srdce, abychom ve svém životě prožívali co nejvíce štěstí.

Přeji vám krásné dny naplněné štěstím a spokojeností, prozářené sluncem.

Každý den se vám budu snažit zpříjemňovat tyto dny radou andílků, aby se vám co nejlépe dařilo. Přidávám také týdenní kartu a motto dne, abyste měli možnost přemýšlet o svých životech.

Jsem tu i s andílky pro vás, pokud chcete právě ode výklad či jakoukoliv službu. Jsme tu s andílky pro vás, když cítíte se sami, nebo je vám smutno, kdy nevíte, kudy dál.

S láskou a úctou

Denisa Marie

Rafael má někdy s námi hodně těžké pořízení. I když se snaží léčit naše těla, my mu to svou myslí stále ztěžujeme, blokujeme. Téměř každá nemoc začíná naší myslí. Náš život odráží se v našem zdravotním stavu. Zvláště, pokud náhle onemocníme, je třeba hledat příčinu v minulosti. Každá nemoc začíná se objevovat 7 let po prodělané psychické zátěži. A pak žádáme Rafaela o uzdravení. Ale může nás uzdravit, když naše psychika motá se v kruhu a řeší nedořešenou minulost? Těžko.

Pak nastupují lékaři a zdravotní sestřičky. Zaplať pánBůh za ně. Mají nelehkou práci s námi, ale léčí povětšinou jen naše tělo. Nezávidím jim jejich službu. Je to hodně náročné, na jejich vlastní psychiku, a přesto nám pomáhají většinou s láskou. Jejich práce je bohulibá a nelehká. Pokud se jim nepodaří nás vyléčit, pak na ně nadáváme. A přesto si toto naše jednání nezaslouží. Jsme to jen my sami, kdo si může za zdravotní stav. Jak můžeme očekávat okamžité vyléčení, když sami nemáme v sobě minulost zpracovanou? Jak můžeme na ně nadávat, když sami se vyléčit nedokážeme? Jak můžeme nadávat samotnému Rafaelovi, který se snaží zbavit nás naší nemoci, když sami mu nepomáháme, a stále dokola se noříme do svých negativních myšlenek?

Tímto bych chtěla poděkovat všem lékařům a sestřičkám, kteří se o nás starají, když je potřebujeme. Děkuji za vaši péči pro nás všechny a mějte s námi trpělivost. Jsme přeci jen lidé. Ale měli bychom si uvědomit, jak těžkou práci zastáváte, máte své vlastní problémy a starosti, a přesto nám pomáháte - s láskou vám vlastní. Děkuji také Rafaelovi, který nás vede do těch správných rukou, který léčí nejen naše tělo, ale i naší duši, spolu s ostatními andílky. Stejně jako vy, milí lékaři a sestry, tak i archanděl Rafael má s námi velkou práci, a přesto, stejně jako vy, každý den i každou noc je připraven být nám ku pomoci. Je to nelehká služba, stejně jako vaše. A my? Měli bychom být za vás rádi, za to, že jste si toto povolání a poslání zvolili, neboť společně s vámi všemi, i s archandělem Rafaelem, můžeme dojít našeho uzdravení.

Začněme tedy především sami u sebe, u svých bolestí a hněvů, u neodpuštění druhému, u ponořování se do negativních situací a hňácání se v nich. Vyřešme jednou provždy minulost, veškeré bolesti, které nám působí bolesti těla. Buďme šťastni v každém okamžiku. Protože štěstí i zdraví navrací. Milujme a buďme milováni, ne jen svými partnery, ale také rodinou a všemi, kdož nás mají rádi.

Přeji vám všem štěstí a lásku, porozumění a úctu, a také to nejcennější, a tím je zdraví. 

Kdo jsme? Kam směřujeme? Kam dojdeme? Jaký život prožijeme? Tyto a další otázky otevírají se s prvním naším nadechnutím, kdy rodíme se zcela čistí a těšíme se na věci budoucí, i když nevíme, co nám život přinese. Andělé putují s námi a pomáhají nám, však výběr cesty vždy nechávají na nás.

Co vlastně andělé jsou schopni vidět? Jakou budoucnost naší vidí?

My si vybíráme jednu z tisíce cest každým okamžikem našeho života. Vydáme se po cestě, kterou vidí i andělé. My nemusíme zvolit vždy cestu správnou, ale co je správné a co špatné? Každá tato cesta nám něco přinese, v každé této cestě nalézáme poučení. Náš život neřídí Bůh ani andělé, řídíme si ho sami. Ano, narodili jsme se s posláním, ke kterému bychom měli dojít. Ano, narodili jsme se do páru a hledáme svou druhou polovinu, kterou v tomto životě, a někdy i několikrát, potkáme. Jakou cestu si však vybereme? Jakou cestu vybere si náš partner? To nevíme, a nevědí to ani andělé. Je to naše svobodná vůle rozhodnout se na každém rozcestí, kudy tudy ke štěstí. Proto také může se občas míjet skutečnost od slov andělů, a přesto mají pravdu obě dvě strany - my, pokud jde život jinak, ale i andělé, kteří viděli náš život právě na cestě, na které jsme se nacházeli ve chvíli, kdy požádali jsme je o pomoc. Je to složité? Ve své podstatě je to velice prosté a jednoduché. Představte si sebe na rozcestí, andělé vás doprovází, ale cestu si musíte zvolit sami. Objeví se člověk a radí vám, abyste šli doprava, po jednodušší cestě, ale vy si zvolíte cestu vlevo. Sice také dojdete do svého vytouženého cíle, ale na této cestě potkáte jiné lidi, zažijete jiné zkušenosti a události, než na cestě druhé. A teď si představte, že to vaše rozcestí má tisíce cest, nejsou jen dvě možnosti, ale je jich mnohonásobně více. Každý náš skutek, každé slovo, každé gesto vytváří nové možnosti, vytváří nová a nová rozcestí, kdy my sami volíme si svou cestu životem.

Přeji vám, abyste došli do svého cíle co nejkratší cestou a nevytvářeli mnoho dalších rozcestí, na kterých můžete tápat, kterou cestou vydat se máte.

Ne vždy jsou rady andělů tak jednoznačné, natož varování. Možná bychom rádi, aby nám vysvětlili detailněji, před čím nás varují, a proč. Člověk se musí naučit občas také číst mezi řádky, neboť pokud něco nemáme dělat, tak nám to dají jasně najevo. A pokud je neposloucháme, tak nám to ukážou ve snech, ale po svém. Málokdy vysvětlují důvody svého varování, a když něco chceme, a neposloucháme je, tak nás bud nechají si to pěkně "vyžrat", nebo nás na to upozorní svým způsobem.

Nejvhodnější na sny je bezesporu archanděl Uriel, archanděl snů a touhy.

I když se je snažím poslouchat, přeci jen si někdy postavím hlavu. Rozklíčovat sen od Uriela není zase až tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Můžete si to zkusit sami rozklíčovat, dávám Vám k tomu prostor.

Tak tedy dilema, kterým jsem procházela. Manžel mi chtěl koupit dalšího pejska, dokonce ho i vybral, ale i když jsem takový zachránce zvířátek, tak jsem to tentokrát necítila. Ne, že by byl ošklivý, byl to vlastně bratranec našeho Coffyho, ale nějak jsem se do něj nedokázala zamilovat. Ani andílkům se moc nelíbil. Jen nedokázali říct, proč si ho brát nemám.

Šla jsem spát a Uriel mi vložil zajímavý sen.

Jela jsem na kole a Erísek cupital vedle mě (Erísek je pejsek, který nám v únoru zemřel - jen abyste se trošku zorientovali). Dojeli jsme do restaurace, kde jsem Eríska nechala a šla na pokoj. Ani nevím proč, a ani nevím, jak jsem se tam ocitla. Najednou přišel poslíček, že někdo ukradl pejska. Hledala jsem ho všude, ale nikde nebyl. Přiletěl anděl, a pověděl mi, že jsem právě přišla o čtvrt milionu. Ani nevím, proč mi tato částka utkvěla v hlavě. Sen ale pokračoval. Šla jsem za manželem a vše mu pověděla. Vrátili jsme se do toho pokoje, a tak byl takový starý, prašivý pes, s dopisem, ve kterém stálo, že se jedná o výměnu. Vzbudila jsem se, a přemýšlela, co to mělo znamenat. Je snad něco s tím pejskem, kterého manžel vybral v chovatelské stanici? Možná.

Co myslíte, jak byste rozklíčovali tento sen? Zkuste si to, než se začtete dál.

Tedy pokračování. V neděli ráno mě měla čekat pětihodinová cesta pro štěňátko. V sobotu jsem měla telefon. Volala paní z chovatelské stanice. Pejsek má prý pupínky, škrábe a kouše si bříško, ale je to v pořádku. V pořádku se mi to tedy vůbec nezdálo. Po asi půlhodinovém hovoru jsem paní pověděla, že zavolám za chvíli. Volala jsem si hned na pomoc andílky, kteří povídali něco o svrabu. Volala jsem tedy našemu veterináři, popisovala mu stav štěňátka, a ten zběžně určil skutečně svrab, ale bez testů to nemůže říci s určitostí.

Tak jsem volala paní a ta mě začala přesvědčovat, že je to naprosto v pořádku, že to mají u všech štěňátek. No normální mi to nepřijde, zvlášť když štěňátko stojí více než dvojnásobná výplata pracujícího člověka. Tak jsem štěňátko zrušila.

A význam snu? Prašivý pes rovná se pejsek se svrabem. Ztráta psa by mohla být ztráta našeho Coffyho, kdyby se nakazil svrabem, pak by to byl hodně velký problém. To by mě vážně zajímalo, v jakém prostředí ta štěňátka chovají. Kdyby neměl PP, tak bych je podezřívala z množírny. Je smutné, že ani chovatelské stanice nezaručují dobré chovatelské podmínky.

Ale zase na druhou stranu jsem šťastná za andílky, i když někdy musí člověk rozluštit to, co mu chtějí říct. Říkají to svým stylem, a zde se potvrzuje pravidlo, že každý má pravdu, stačí ji jen pochopit. 

Každý z nás jednou našel nějaké pírko, a přemýšlel, co nám tím chtějí andílci říci. Při nalezení zkoumáme, který ptáček pírko upustil, a podle druhu ptáčka můžeme také zjistit věštbu od andílků. Je ale hodně složité poznat pouze podle pírka ptačího majitele, proto se můžeme soustředit pouze na barvu.

Rozlišujeme základní barvy, jako je bílá, žlutá, modrá, zelená, šedá a černá. I ostatní pírka jsou zajímavá, ale tato jsou hojně zastoupena v ptačí říši, tedy objevují se mnohem častěji, než ostatní.

Bílé pírko znamená naději, tedy pokud něco řešíte, je tu naděje, že vše dobře dopadne. Žluté pírko pak značí štěstí, které se nám může vyhýbat, ale již je na cestě k nám. Modré pírko zase klid nebo uspíšení času, pokud na něco dlouho čekáme. Zelené pírko je vzácnější, přináší do našeho života prosperitu, a to v jakékoliv formě. Šedé pírko značí, že je něco v našem životě špatně, máme se zastavit a jít jinou cestou, neboť stojíme na rozcestí a černé pírko přináší neštěstí nebo překážky do našeho života. 

Nastává čas přemýšlení. Mnohé události jsou klíčové, mnohé události leží hluboko ve vaší mysli. Tak je také klíč k návratu. Pokud směřují vaše myšlenky k tomuto partnerovi, pak i jeho myšlenky směřují k vám. Jaké myšlenky vysíláte, takové posléze přijímáte. Můžete, vy sami, zamyslet se nad tím, co předcházelo vašemu rozchodu. Již vás slyším, jak říkáte, že žáčné známky předcházející rozchodu nebyli. Ale člověk neodchází ze vztahu z rozmaru, ze dne na den, ale po pečlivém uvážení. Vždy se cítí buď nemilován, nebo naopak milován tak, že nemůže svobodně dýchat. Zalovte tedy ve své paměti, neboť musíte nejprve pochopit partnera zcela, jeho pohnutky i jeho myšlenky, byste ho mohli požádat o odpuštění.

Pokud cítíte, že odpuštění by mělo přijít z jeho strany, pak nejste na vztah s ním ještě dostatečně připraveni. Ve chvíli, kdy z vašeho vztahu vystoupil, měl na to plné právo, neboť nikdy jste ho nevlastnili, nepatřil vám, jen vás doprovázel na vaší cestě. Každý den činíte svá rozhodnutí, je na čase rozhodnout se i v této záležitosti.

s láskou Aaharon

Mnozí z vás střetli svou lásku, mnohým z vás vstoupil do života člověk, o kterém si myslíte, že je tím pravým. Pravá láska někdy bolí, přicházejí rozloučení a návraty, ale jak máte, vy lidičky, poznat, který človíček je pro vás testem, který trestem a který darem?

Mnozí z vás přemýšlejí, proč láska tak bolí, proč bolí vaše srdíčka. Rozloučení patří k životu, stejně jako shledání. Človíček, který vás vroucně miluje, možná opustil vás právě pro svou velkou lásku. Pokud byl pro vás darem, tak vrátí se do vašeho života, až bude si vážit všeho, co jste pro něho udělali. Někdy je to složitější, než si dokážete představit. Pokud dostáváte dar v podobě lásky, pak musíte si tento dar zasloužit. Od nás tyto dary dostáváte, protože jste a máme vás rádi. Lidé dávají vám dary z obdobných důvodů. I láska je dar, o který musíte i nadále pečovat. Možná máte zlomená srdce, ale každé srdce se jednou zacelí.

Pokud však dostáváte človíčka jako trest, pak nejste s ním spokojeni od samého začátku, vztah vám ukazuje, co skutečně ve svém životě nechcete. Jen vy sami můžete se rozhodnout, co jste ochotni přijmout a co nikoliv. Láska se nedá vynutit, ani nakázat, ale dá se na ní stále pracovat. Člověk, který si vás nezaslouží, odchází většinou ve vzpurném rozpoložení, kdy myslíte si, že je mu to všechno jedno. A máte pravdu. Takový člověk nepatří do vašeho života a za vaše slzy nestojí. Pokud však na něj máte jen krásné vzpomínky, pak jeho láska je pro vás darem, který jste ztratili, ale můžete ho opět objevit.

Člověk, kterého dostáváte jako test, je jiný, než človíček, po kterém toužíte. Přichází ve chvílích největšího smutku, by vás rozveselil, byste si mnoho věcí v životě ujasnili, byste byli schopni opravdu milovat.

Nyní slyším vás, jak říkáte - ale já jsem miloval a jsem stejně sám. Pokud však byla láska oboustranná, nejste sami, žijete v myšlenkách milující osoby, jen její láska je zatím jen v myšlenkách. I myšlenky musí uzrát, aby se láska mohla naplnit.

Chtěl bych vás navést na cestu lásky, ukázat vám světlo, které nyní nejste schopni vidět. Nevidíte jej, protože se pozorně nedíváte. V každé lásce je malý plamínek, který se rozhoří, dnes nebo v jiný den, a pak tento žár bude tak velký, že přivede vám milovaného člověka.

Pokud se v mých slovech poznáváte a jste si jistí, že láskyplný člověk byl pro vás darem, pak vrátí se zpět k vám, neboť dary jsou od přijímání, ne odmítání.

I vy pro svou lásku můžete mnohé udělat, a cesta každého z vás leží na dně vašeho srdce. Tam hledejte odpovědi. 

Také já musím poslouchat andílky, naslouchám jim, procházím čas od času duchovními dny. A v těchto dnech přijala jsem tento vzkaz:

"Nasloucháš lidem, však všechny uspokojit nemůžeš. Dívej se na své stránky našima očima. Oklopeni jsme žlutooranžovou září, která hřeje mnohé lidi, aniž by si to uvědomovali. Zkus se nad tím zamyslet a jednej dle svého srdce, ne dle přání lidí, neboť každý z nich má jinou představu a všem se zavděčit nemůžeš. Již jsi to poznala také sama. Mnoho prožíváš přání lidí, ráda bys, by všichni byli šťastni, však každý člověk musí ke svému štěstí dojít. Je to stejné, jako diskuze, o kterou nás žádáš, však mnoho zloby a málo lásky v ní bylo, proto zvaž dobře, zda nenávist je třeba rozsévat diskuzí mezi lidi, nebo ponecháš jim svobodnou vůli rozhodování bez této diskuze. Lidé nyní potřebují zklidnit svou mysl, proto uvedena budeš do nejsilnějších ozdravných meditací, které následně předáš lidem, to je tvůj hlavní úkol. Diskutuješ s námi o penězích, nechceš zpychnout, však pýcha v tvém srdci není. Toto bylo vždy na tvém zvážení. Vše musí mít svou protiváhu, dávání i braní. Poukazuješ na chudobu kněžích a Božích služebníků, však otevři oči. Honosí se velkolepými stavbami, svatyněmi, oděvy. Ne, chudoba v tom není, a k chudobě nebyl nikdo odsouzen. Kdo žije v chudobě, má na sobě pracovat a nebránit prosperitě, aby vstoupila. Tedy, pokud budeš chtít ulevit lidem tímto směrem, je to zcela na tvém uvážení. Procházíš nyní očistou, kdy jen svaté plody přijímáš a vše ostatní je ti nyní cizí. Nečiní ti to žádné problém, neboť zcela jsi se odevzdala do našich rukou. Tak, jako procházíš očistou těla, mysli i duše, projdeš očistou pomoci. Některé služby, které byly ti dovoleny poskytovat, nyní nejsou potřebné. Tak, jako nyní loupeš svůj pomeranč a slupky odhazuješ s lehkým srdcem, přesně tak odhoď také to, co není potřebné. Tak, jako přijímáš plody, které jsou důležité pro tvůj život, tak budou ti přidány služby, které zařadíš do své nabídky, a tím také do naší, neboť tys jen prostředníkem Boží vůle a naší pomoci. Poskytneme ti návod na stavbu pěti svatyň spojených v jednu, které umístíš na předem daném místě v přesném pořadí, pro lepší napojení lidí na jejich vlastní podstatu, ale také pro spojení s námi. Chcete být lidem blíže a pomáhat více, než doposud. Až bude vše dokončeno, pak bude dokončen proces tvého léčení. Změn v tvém životě nebude mnoho, stačí naslouchat našemu vedení, však dbej přísně dodržovat svaté dny jen pro sebe, modlitby, svou rodinu, i ona potřebuje tvou pozornost. Sedmý den odpočíval náš pán po své práci, byl to svatý den klidu, dodržuj ho tedy velice přísně, věnuj se v tento čas modlitbám a vlastním meditacím. Dny Slunečního anděla věnuj se pouze přáním lidí, předej nám je právě v tyto dny. Ostatní rozvržení času je jen na tobě, neboť čas není důležitý, důležitá je láska a pochopení. Ve dnech slunce věnuj se pouze dvěma obřadům, ať nejsou lidé zmateni, který zvolit, a také účelu těchto obřadů. Vyvaruj se však lidí, kteří nestojí skutečně o naši pomoc, a jen ti ubírají energii, kterou do tebe vkládáme.

Čas od času potřebuje každý nás trošku spadnout na čumáček, abychom si uvědomili, co děláme špatně. Přišel mi krásný email od slečny, vlastně to byli emaily dva, jeden stěžující si na andílky, a druhý s prosbou o odpuštění právě pro ně. Člověk občas nevidí souvislosti hned, ale až časem. Tedy na jejím příkladu bychom zde mohli si ukázat, že všechno zlé je pro něco dobré, a vše se děje tak, jak se dít má.

Představte si, že jdete na domluvenou schůzku s mužem, kterého velice moc chcete, ale upadnete a zlomíte si nohu.

Přemýšlíte, čím vás andílci trestají - vždyť je to ten pravý, ten, pro kterého byste dýchali. Ležíte v nemocnici, píšete mu, ale bez odpovědi, ani telefon vám nezvedne. Skutečně je to ten pravý?

Po nějakém čase vyslechnete kamarádku, jak se seznámila právě s NÍM, pánem ze schůzky, na kterou jste nedorazili a jak moc šťastná je. Potkáte je po nějaké době a stále mají oči jeden pro druhého. V té chvíli si říkáte, že na jejím místě jste mohli být vy. Ale skutečně tomu tak je?

Andílci vás v tomto případě ochránili, i přes zdravotní potíže, protože jinak jste naslouchat nechtěli. Máte stále kamarádku, neboť oni dva by se stejně setkali a zamilovali se do sebe... časem. A vás by to bolelo ještě více, neboť byste přišli nejen o milovaného muže, ale i o kamarádku. V tomto případě je skutečně zlé pro něco dobré. Proč se ho snažit získat a připoutat rituálem? Jen učiníte dva lidi nešťastné, pokud se vám rituál vyplní, v opačném případě by to bylo vyhazování peněz oknem.

Víte, někdy se může zdát, že nám andělé spíše ubližují, než aby nám pomáhali. Opak je ale pravdou, Vše, co zažíváme, má svůj důvod.

Jistě to znáte sami, zažíváte to dnes a denně. Něco se pokazí, a vy přemýšlíte, co jste udělali špatně. Přesto to však může být znamení. Proč andílkům nepoděkovat za to špatné? Třeba to špatné je vlastně to nejlepší, co nás mohlo potkat. Ve všem špatném je tedy třeba hledat poučení, náznaky, zda jsou to pouze překážky, které máme překonat, nebo zda se máme vydat úplně jinou cestou.

Motto: Mrtvý člověk není ten, jenž přestal dýchat a jehož srdce přestalo bít. Mrtvý je ten, kdo přestal věřit, kdo přestal snít.

Co na to andílci?

Lidský život neměří se časem, ale lidským přáním. Čím více přáníček vyslovíte, tím více času dostanete. Každé přáníčko živí vaší duši, posiluje jí. Však pouze tehdy, pokud přání vychází z čistého srdce.

Dětská přáníčka plní se velice brzy, neboť dětské srdce je čisté a nevinné. Děti jsou ochotné pro svá přáníčka mnohé udělat. Vysloví je a zapomenou, avšak jen zdánlivě. Jejich duše cítí, že přichází vše ve chvíli, kdy přijít vše má.

Dětská přáníčka jsou prostá – láska, dobré známky, dobří kamarádi. V jejich prosbách je vše čisté. I vy jednou byli jste dětmi, a žili jste. Pro své sny a touhy, pro svá přáníčka. Toto dítě je uvnitř vás všech. Stačí ho jen probudit.

Ale jak probudit dítě, které spí hlubokým spánkem? Ponořte se do ještě většího spánku. Není to složité, pokud se ponořit chcete.

Najděte si něco, co vás spojuje s vaším dětstvím, nebo s vaším přáníčkem. Může to být kresba, talisman, jakýkoliv předmět, vzpomínka, kdy jste byli skutečně šťastní. Soustřeďte se na toto velice pečlivě. Splyňte s tímto předmětem či vzpomínkou, navoďte si pocit bezmezného štěstí. Počítejte velice pomalu od 10 do 0 se zavřenýma očima. Zjeví se vám jeden z nás, andělů, který vás vynese do oblak, za hranici lidského zraku, do naší říše. Nechte se nést a ničeho se nebojte. Dobře se rozhlédněte a dobře si zapamatujte, co uvidíte. Vyslovte své čisté přání a přeneste si ho zpět do vašeho světa. Pokud je vaše přáníčko čisté, budete brzy šťastni. Pokud však je v přání stín zla, pak nepovede se vám dobře a vaše přání obrátí se proti vám. Proto volte čistá slova z ryzího srdce.

Z našeho světa přinesete si sebou semínko toho, co si zasloužíte. Toto semínko vložte do květináče s čistou hlínou. Hlínu musíte nejprve vhodit do vody a vyvařit. Sceďte ji a vysušte. Pak vložte do květináče.

Uprostřed druhým prstem levé ruky udělejte důlek, zavřete oči a semínko skrze svou sílu nechte proudit do hlíny. Vezměte 4 kameny čtyř barev: červené, modré, žluté a zelené. Červený kámen položte na jih, žlutý na východ, modrý na západ a zelený na sever. Květináč postavte na místo, kde se s ním nebude hýbat. Každý den ho naplňte láskou. Přistupte k němu, usmějte se, položte levou ruku přes kameny, jako byste hýčkali někoho, koho milujete.

Pokud uděláte vše správně, výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. Někteří z vás čekají dlouhý čas na splnění svého přání, nyní dostáváte možnost pro to také něco udělat vy sami, skrze vaši velkou energii.

Všemi vašimi přáníčky se zabýváme, splnění blíží se každým dnem, a vaše energie vaše přáníčko ještě více posílí. K vašemu semínku přidáme i my naší energii, čistou a průzračnou.

Pokud budete semínko svého přáníčka přelévat láskou, zahyne. Pokud si ho nebudete všímat, zahyne. Dejte mu jen tolik lásky, kolik je zapotřebí. 

Zrcadlo od nepaměti sloužilo jako brána mezi našimi světy a světem démonů. Mohou vstoupit skrze tuto bránu do našeho světa a ovládat nás, aniž bychom to tušili. Plnit naše přání, dát nám, co chceme, aby nám vše nakonec vzali. Náš pohled tuto bránu otevírá. Upřený pohled s vyslovením přání.

Bránit se a uzamknout tuto bránu není tak snadné, jak bychom si mohli myslet. Nejotevřenější je brána v době našeho spánku, proto bychom neměli mít zrcadlo v ložnici, a už vůbec ne nastavené na místo, kde spíme. Odrážíme-li se při spánku v zrcadle, naše duše každou noc opouští své tělo a naše mysl vyslovuje skrytá přání. Dělá to nevědomky, ale přeci.

Dalším špatným místem je místo naproti vstupním dveřím. Většinou umístíme zrcadlo do chodby, abychom se upravili před odchodem z domu, a přejeme si... Upřeně hledíme sami na sebe, až do nejzazšího koutku naší duše. Přejeme si úspěšný den, přemýšlíme o tom, co bychom chtěli ve svém životě mít, čeho bychom chtěli dosáhnout, a dáváme tak klíč od této brány právě démonům.

Někdy máme pocit, že vše se nám podaří, tento pocit pramení z našeho chtíče a také z příslibu démonů, ale ne vždy je nám splněno přesně to, na co v tu chvíli myslíme. Démoni hodně slibují a málo plní sliby své. Splní maličkost, aby nás získali na svou stranu, ale za to zaplatíme hodně krutou daň.

Vstupní dveře symbolizují naše srdce, proto také mnoho démonů tohoto místa umístění využívá jako alternativu, pokud ho neumístíme do ložnice. Mají lepší přístup do našeho srdce a tedy i do našich nejtajnějších přání.

Bránit se otevření brány můžeme různými způsoby. Kdysi se vykládal rám zrcadlo křišťály, které čistí prostor a nechávají bránu uzamčenou. Také se věšel škapulíř naplněný malými křišťály na zrcadlo tak, aby zasahovalo do plochy zrcadla. Na nejvyšší démony to však nepůsobí, ty jsou proti tomuto druhu ochrany imunní. Na ty platí buď sundání zrcadla z těchto míst, nebo zakrytí černou, sametovou látkou.